Anouk Aimée

/ 27 dubna, 1932

27.4.1932 – Paříž, Francie
Anouk, vlastním jménem Francoise Sorya Dreyfus, je dcerou herců Henriho Dreyfuse (vystupoval však pod uměleckým jménem Henri Murray) a Genevieve Saroyové. Studovala balet v marseilleské opeře a hereckou průpravu absolvovala v Londýně a pak v kurzech Reného Simona. Před kamerou debutovala jako čtrnáctiletá pod jménem Anouk, tak se také jmenovala její postava naivní dívky ve filmu Dům pod mořem . Výrazně na sebe upozornila hlavní rolí dcery fašistického soudce, o jejíž nešťastné lásce vypráví moderní variace Shakespearovy tragédie Milenci z Verony. Umělecký pseudonym Anouk Aimée pro ni vymysleli režisér Marcel Carné a básník Jacques Prévert, s nimiž natáčela předtím film La fleur de l’âge (1947, Květ doby), který však nebyl z finančních důvodů dokončen.
Na divadle se představila ve hře Jeana Cocteaua Lidský hlas a účinkovala v pařížském literárním kabaretu Rose rouge, jehož uměleckým ředitelem byl její manžel Nikos Papatakis. Díky svým křehkým půvabům a citlivému projevu s lehkým nádechem smutku, nostalgie a stesku se stala během 50. a 60. let vyhledávanou představitelkou žen, v jejichž osudech je cosi tajemného, nalomeného, ale zároveň podmanivě krásného. Vedle francouzských tvůrců o ni projevovali stále častěji zájem také zahraniční režiséři, zejména italští. Jako bohatá a unuděná Maddalena, hledající rozptýlení v milostných avantýrách, se objevila ve slavném filmovém dramatu Sladký život Federica Felliniho, který jí pak svěřil i úlohu citově strádající manželky záletného režiséra (Marcello Mastroianni) v ironické komedii 8 1/2. Mezinárodní popularitu, Zlatý glóbus 1966, cenu BAFTA 1967 a nominaci na Oscara 1966 získala díky melodramatu Muž a žena (režie Claude Lelouch), v němž ztělesnila filmovou skriptku Anne Gauthierovou, vdovu po kaskadérovi, která naváže milostný poměr s ovdovělým automobilovým závodníkem (Jean-Louis Trintignant).
Po sedmileté odmlce, kdy se věnovala pouze rodině, pokračovala AA od poloviny 70. let ve své umělecké kariéře. Její návrat před kameru proběhl bez problémů, neboť se dokázala vyrovnat s přibývajícími léty a přitom si zachovala šarm zralé ženy. Neztratila také nic ze svých hereckých kvalit, o čemž svědčí mj. její výkon v psychologickém dramatu Skok do prázdna. Úloha duševně choré Marty, která sdílí společnou domácnost se svým neurotickým bratrem-soudcem (Michel Piccoli), jí vynesla cenu na MFF v Cannes 1980.
Všechna její čtyři manželství se rozpadla; v letech 1949-50 byla provdána za Édouarda Zimmermanna, od roku 1951 do roku 1954 za režiséra Nikose Papatakise, V letech 1966-69 za herce a šansoniéra Pierra Barouha a od roku 1970 až do roku 1978 byl jejím manželem britský herec Albert Finney.


2019
Nejlepší léta jednoho života

2012
Co je větší, to je hezčí

2011
Všechna tvoje slunce

2010
I pro lásku se zabíjí
Paris Connections

2007
Chacun son cinéma

2006
Hotel Harabati

2004
A žili spolu šťastně až na věky

2003
Birkenau

2001
Festival v Cannes

1999
1999 Madeleine
Une pour toutes

1998
Jak se neztratit v L.A.
Riches, belles, etc.

1996
Hommes, femmes, mode d’emploi

1995
Sto a jedna noc
Řekni mi své ano

1994
Ready to Wear

1993
Rupture(s)
Svišti

1990
Bethune: The Making of a Hero
Jsou dny… a úplňky

1988
Nashledanou a děkuji
Spiritistický stoleček

1986
Muž a žena po 20 letech

1984
Ať žije život
Le Succès à tout prix

1983
Il generale dell’armata morta
1982 Qu’est-ce qui fait courir David?

1981
Tragédie směšného člověka

1980
Skok do prázdna

1978
Mon premier amour

1976
Začít znovu

1969
Justine
Modelky na prodej
The Appointment

1968
Jeden večer, jeden vlak

1966
Muž a žena
Scandalo, Lo

1965
Doba naší lásky
Měkkota

1964
La Fuga
Le voci bianche

1963
Il successo
Il terrorista
Liola
Nejkratší den
Osm a půl

1962
Les Grands chemins
Sodoma a Gomora

1961
L’Imprevisto
Lola
Poslední soud
Quai Notre-Dame
Šprýmař

1960
Sladký život

1959
Donchuáni
La Tête contre les murs
The Journey

1958
Milenci z Montparnassu

1957
Neznámý v pozadí
Pod pokličkou
Stresemann

1956
Ich suche dich
Nina

1955
Contrabando
Špatné známosti

1952
Karmazínová záclona
La bergère et le ramoneur
The Man Who Watched Trains Go By

1951
Noche de tormenta

1950
Golden Salamander

1949
Milenci z Verony

1947
LaFleur de l’âge
LaMaison sous la mer



Share this Post