Bob Morel, vlastním jménem Robert Morel, byl francouzský herec s neobyčejným životním osudem. Vedle filmové kariéry působil ve francouzských tajných službách, stal se členem osobní ochrany generála Charlese de Gaulla a v době alžírské války se zapojil do boje proti Organizaci tajné armády OAS.

Herectví se věnoval už před svým působením v bezpečnostních službách. Před kamerou se objevil v polovině padesátých let, mimo jiné v posledním francouzském filmu režiséra Maxe Ophülse Lola Montès.

V roce 1957 si zahrál ve dvou kriminálních filmech. V Méfiez-vous, fillettes režiséra Yvese Allégreta se objevil po boku Antonelly Lualdi a Roberta Hosseina a v dobrodružném kriminálním snímku Ces dames préfèrent le mambo s Eddiem Constantinem a Linem Venturou ztvárnil bývalého kapitána lodi Alizée.

Jeho filmová kariéra se poté na několik let přerušila. Důvodem byla zcela jiná činnost. Robert Morel působil ve francouzských tajných službách a po návratu Charlese de Gaulla k moci v roce 1958 se stal členem jeho osobní ochrany.

Morel byl specialistou na severní Afriku. V době alžírské války byl nasazen proti Organizaci tajné armády OAS, která násilnými prostředky bojovala proti nezávislosti Alžírska a podnikala atentáty také proti de Gaullovi. Morel byl později vyslán k organizaci MPC, spojené s takzvanými barbouzes, kteří v Alžírsku proti OAS vedli tajné operace.

Jeho vztah s Charlesem de Gaullem dokládá i dochovaný exemplář generálových válečných pamětí Mémoires de guerre s osobním věnováním Bobu Morelovi. V soukromé korespondenci Morel sám používal označení „ex-gorille“, dobový výraz pro osobního strážce významné osobnosti.

Po skončení nejdramatičtějšího období alžírského konfliktu se Morel vrátil k filmu. V roce 1962 ztvárnil Soufflanta ve špionážní komedii Le Gorille a mordu l’archevêque s Rogerem Haninem. Název filmu dostává v souvislosti s Morelovou skutečnou minulostí zvláštní nádech – právě výraz „gorille“ se ve francouzštině používal pro osobního strážce.

V roce 1963 se objevil jako gangster v Banánové slupce Marcela Ophülse. V kriminální komedii hráli Jean-Paul Belmondo, Jeanne Moreau, Claude Brasseur a Jean-Pierre Marielle.

Výraznější úlohu dostal o rok později od legendárního režiséra Abela Gance. V historickém dobrodružném filmu Cyrano a d’Artagnan ztvárnil Porthose, jednoho ze slavných mušketýrů. Cyrana hrál José Ferrer, d’Artagnana Jean-Pierre Cassel a francouzského krále Ludvíka XIII. Philippe Noiret.

V polovině šedesátých let se Morel objevoval především v menších rolích dobrodružných a komediálních filmů. Hrál například v Gentlemanovi z Cocody s Jeanem Maraisem a Liselotte Pulverovou.

Českým divákům může být známý především z filmu Fantomas se zlobí Andrého Hunebella. Morel zde ztvárnil hypnotizovaného muže. Šlo sice o drobnou úlohu, ale ocitl se tak ve společnosti Jeana Maraise, Louise de Funèse a Mylène Demongeotové.

Pozoruhodnou roli mu v roce 1976 svěřil Bertrand Tavernier ve filmu Soudce a vrah. Morel ztvárnil postavu přezdívanou L’Âne Rouge a ve filmu také zpíval píseň Sigismond le Strasbourgeois, kterou napsali Philippe Sarde a Jean-Roger Caussimon. U klavíru jej ve scéně doprovázel samotný Philippe Sarde.

Ve stejném roce se Bob Morel objevil také v jedné z nejslavnějších francouzských komedií Křidýlko nebo stehýnko Clauda Zidiho s Louisem de Funèsem a Coluchem.

Po dlouhé přestávce se k filmu vrátil ještě na konci osmdesátých let. Jeho poslední známou filmovou prací se stal neobvyklý snímek Marquis režiséra Henriho Xhonneuxe inspirovaný životem a dílem markýze de Sade. Morel zde propůjčil hlas postavě Pigonou.

Bob Morel tak zůstává mimořádnou vedlejší postavou francouzské kinematografie. Jeho relativně skromná filmografie skrývá život, který se od běžné herecké kariéry výrazně lišil – od rolí po boku největších francouzských hvězd přes tajné služby a ochranu Charlese de Gaulla až po boj proti OAS v Alžírsku.