Brigitte Fossey
Kromě hereckého talentu projevovala od dětství rovněž hudební nadání; v rodném městě navštěvovala hodiny tance a klavíru. Po studiích jazyků a filozofie na univerzitě v Paříži odjela do Ženevy, kde pokračovala ve výuce jazyků na tlumočnické škole. Koncem 60. let se opět vrátila před filmovou kameru, aby ztělesnila dceru zchudlého barona, éterickou Yvonne de Galais, o jejímž milostném vzplanutí a posléze tragickém údělu vypráví romantické melodrama podle románu Alaina Fourniera Velký Meaulnes.
Úspěch tohoto snímku definitivně rozhodl o tom, že se začala věnovat výhradně herecké dráze. Ačkoliv měla jisté zkušenosti a renomé, absolvovala ještě odbornou průpravu na pařížské Státní konzervatoři dramatického umění a v newyorském Actors Studiu. Na divadle debutovala 1967 ve hře Léto, jejímž režisérem byl Jean-François Adam, za něhož byla 1968-73 provdána a v jehož psychologickém milostném dramatu M jako Mathieu vytvořila dvojroli odloučené manželky Jeanne a tajemné milenky Muriel psychicky nevyrovnaného muže (Sami Frey). Během 70. let se prosadila jako jedna z nejosobitějších představitelek citově křehkých hrdinek ve filmech věhlasných, ale i začínajících francouzských režisérů.
Čas od času o ní projevují zájem rovněž významní zahraniční tvůrci, v jejichž dílech vytváří postavy nejrůznějších charakterů a osudů: těhotná Vivian, žena lovce tuleňů (Paul Newman), s nímž se vrací po mnoha letech do zamrzlého města, kde živoří v podzemí zbytek civilizace, v alegorické sci-fi vizi Kvintet; úspěšná herečka Isabelle, zanedbávající však kvůli umělecké kariéře svou dceru, v rodinném dramatu Křídla a pouta. Dále si zahrála jako rozvážná a obětavá vychovatelka Věra, pomáhající francouzskému mimovi (Tom Courtenay) zinscenovat s dětmi v židovském ghettu pantomimické představení pro delegaci Mezinárodního červeného kříže, v poetickém snímku z nacistické okupace Poslední motýl (Karel Kachyňa). Byla hostem MFF v Karlových Varech 1984 a na MFF Praha 1996.
Mon héroïne
2021
Le Chemin du bonheur
2016
Faut pas lui dire
1992
Trosečníkovy děti
Un vampire au paradis
1990
Poslední motýl
1989
Vánoční teror
1988
Bio Ráj
1985
Flügel und Fesseln
1984
Les Fausses confidences
Un amour interdit
1983
Jménem mých blízkých
Le Bâtard
Novomanžel
La Scarlatine
1982
Enigma
Imperativ
Večírek 2
Xueiv
1981
Chanel Solitaire
Croque la vie
La triple muerte del tercer personaje
1980
Večírek
Špatný syn
1979
Kvintet
Mais où et donc Ornicar
Le Mouton noir
1978
Die gläserne Zelle
Guerres civiles en France
Švýcarská aféra
1977
La Fille d’Amérique
Les Enfants du placard
Muž, který měl rád ženy
1976
Dobrák a zlí lidé
Les Fleurs du miel
Osudové ženy
Le Pays bleu
1975
Le Chant du départ
La Brigade
1974
Buzíci
Erica Minor
L’Ironie du sort
1973
‚M‘ comme Mathieu
1972
Mio
1971
Raphaël ou le débauché
1968
Sbohem příteli
1967
Le Grand Meaulnes
1957
La route joyeuse
1954
La corda d’acciaio
1952
Zakázané hry
