Četník ze Saint Tropez (Le Gendarme de Saint-Tropez)
Země: Francie, Itálie
Rok: 1964
Žánr: komedie
Minutáž: 90 min
Rok: 1964
Žánr: komedie
Minutáž: 90 min
Když Gerber pochopí, že Cruchot je opravdu hodně snaživý, a tak ho hned využije v případě nelegální nudistické pláže. Nicméně veškerá snaha četníků nevede zpočátku k úspěchu, protože nudisté mají svoji „hlášku“ na stromě u pláže, která četníky vždy zmerčí. Nakonec ale vyšlou Fougasse nahého mezi nudisty, s ukrytou uniformou v písku, zatímco Merlot ukradne šaty nudistů. Nudisté nemají kam uprchnout, operace slaví úspěch a Gerber si jí náležitě užívá. Brzy bude ale muset s celým týmem četníků opět do práce – z nedalekého muzea de l’Annonciade byl ukraden vzácný obraz Saskia a Flora malíře Rembrandta. Jachta lupičů v čele s panem Harpersem (Giuseppe Porelli) přitom kotví v přístavu, a svůj lup mají ukrytý v červeném voze Ford Mustang parkujícím na nábřeží. Díky tomu, že Nicole si právě tuto jachtu a tento vůz vybere jako majetek „svého otce miliardáře“, odstartuje tím neuvěřitelně spletitou sérii komických situací, honiček, převleků, útěků a skrývání, která nakonec vyústí – jak jinak – ve šťastný konec, dopadení lupičů, a provolávání slávy celému četnickému osazenstvu stanice v Saint-Tropez.
Motiv pro film stvořil francouzský režisér, scénárista a producent Richard Balducci na základě vlastního zážitku, když šel nahlásit na stanici v Saint-Tropez krádež svého fotoaparátu, a setkal se tam s blahosklonným obtloustlým četníkem, který o polední pauze nebyl nijak zvlášť aktivní a ještě se divil, že okradený se nešel napřed naobědvat. Díky tomu, že Balducci produkoval filmy Pouic-Pouic a Vylupme banku s Louisem de Funésem, svěřil mu svůj příběh, a taky, že už má několikastránkovou synopsi příběhu o četnících ze Saint-Tropez, obohacenou o článek z tisku týkající se krádeže vzácného obrazu. Funése myšlenka nadchla a poradil Balduccimu, že na stanici by měli být kromě četníků ještě dva nadřízení, jeden s vyšší hodností a druhý, podlézavý zástupce. Balducci se potom spojil s režisérem Giraultem a společnými silami „protlačili“ do hlavní role Louis de Funèse, přestože producenti trvali na slavnějších, osvědčených a hlavně v té době více vydělávajících jménech – Darry Cowl nebo Francis Blanche. Oba roli naštěstí odmítli, a tak se produkce spokojila s Funésem, i díky faktu, že byl oproti slavnějším kolegům poněkud „levnější“. Vybroušení scénáře o dialogy si vzal na starosti zkušený Jacques Vilfrid, a několika nápady (včetně scén s jeptiškou v Citroenu) přispěl i sám Funés. Pierre Mondy byl osloven pro roli nadstrážmistra Gerbera, ale bohužel měl závazky v divadle, a tak role připadla Michelu Galabru, kterého, stejně jako hlavního představitele, film katapultoval mezi filmové hvězdy.
Četník ze Saint Tropez, uvedený do kin v září 1964, byl překvapivým úspěchem a v roce 1964 se vyhoupl na špičku návštěvnosti s 7,8 miliony diváků. S malým rozpočtem a stejně velkými ambicemi se film natáčel od června do července 1964 v Belvédère a Saint-Tropez a také ve studiích Victorine v Nice. Soundtrack, který složil Raymond Lefebvre, je populární díky písním Douliou-douliou Saint-Tropez a The March of the Gendarmes (Pochod četníků). O kaskadérské kousky se staral Gil Delamare. Kritika byla rozdělena napůl – jedni film vyzdvihovali, druzí zatracovali. Nicméně Louis de Funès získal za svůj výkon cenu Victoire du Cinéma, a definitivně se zařadil mezi tehdejší hvězdy francouzského filmu. Nečekaný úspěch filmu vedl zcela logicky k pokračování – Četník v New Yorku, a během téměř dvaceti let dalších čtyř dílů.
Scénář: Jacques Vilfrid, Richard Balducci, Jean Girault, Louis de Funès
Kamera: Marc Fossard
Hudba: Raymond Lefebvre
Produkční společnost: SNC
Geneviève Grad, Louis de Funès, Christian Marin, Jean Lefebvre
Michel Galabru, Louis de Funès
Geneviève Grad, Louis de Funès
Maria Pacôme, Louis de Funès
Louis de Funès, Geneviève Grad, Patrice Laffont, Madeleine Delavaivre, Claude Piéplu
Louis de Funès, France Rumilly
Giuseppe Porelli, Geneviève Grad