Jeho matka Simone Bouyerová pracovala jako květinářka na Boulevard du Montparnasse a jeho otec Honorio Colucci, pocházející z Casalvieri v italském Laziu, byl malíř a dekoratér. Ve škole se Coluche příliš neprojevoval a po ukončení základního studia v červnu 1958 školu opustil. Vyzkoušel si různá brigádnická zaměstnání a měl několik střetů s úřady. Během této doby mu matka koupila kytaru, na kterou se sám naučil hrát. V roce 1964 vstoupil do 60. pěšího pluku de Lons-le-Saunier, ale byl uvězněn za nekázeň. Coluche (vlastním jménem Michel Colucci) se v roce 1968 seznámil s Romainem Bouteillem, s nímž založil divadlo Café de la Gare, kde debutovali Gérard Depardieu, Patrick Dewaere, Thierry Lhermitte, Josiane Balasko a spousta dalších francouzských komiků. V roce 1973 pak Coluche začal vystupovat se svou vlastní one-man-show Mes adieux au music-hall. Pro svůj talent byl využíván režiséry většinou v komediích. Po natáčení Křidýlka nebo stehýnka se svým idolem Louis de Funésem prohlásil, že si připadal jako když natáčí s Chaplinem. V roce 1984 získal Coluche Césara za nejlepší mužský herecký výkon za roli ve filmu Tchao Pantin (1983) režiséra Clauda Berriho, který odrážel jeho chaotický osobní život. Miloval bláznivé nápady: v roce 1981 kandidoval na prezidenta Francie, jezdil na vodním skůtru a vytvořil rekord závodního okruhu na motorce. Záliba v motocyklech se mu stala osudnou – zemřel při nehodě na okruhu v Grasse v roce 1986.
1985
Mistři gagu
Sac de noeuds
Scemo di guerra
1984
Dobrý král Dagobert
Pomsta opeřeného hada
1983
Ahoj, tajtrlíku!
Holka mýho kámoše
Operace Banzaj
1982
Elle voit des nains partout!
Ve tři čtvrtě na dvě před Kristem
1981
Každý začátek je těžký
Signé Furax
1980
Inspektor Popleta
1977
Drôles de zèbres
Vous n’aurez pas l’Alsace et la Lorraine
1976
Křidýlko nebo stehýnko
Les Vécés étaient fermés de l’interieur
1973
Běží, běží po předměstí
L’An 01
Themroc
Velký bazar
1971
V rytmu valčíku
1970
Le Pistonné
1977
Vous n’aurez pas l’Alsace et la Lorraine