Jean Reno v roli osamoceného zabijáka Leona - tento film byl divácky ještě úspěšnější než jeho předobraz - role Viktora čističe v Brutální Nikitě. Režisér a scénárista Luc Besson po úspěchu Brutální Nikity dlouho přemýšlel o postavě Renova zabijáka, až se rozhodl napsat mu další roli na tělo - tentokrát hlavní.
Jeho filmová partnerka, tehdy jedenáctiletá Natalie Portman, byla napřed v castingu odmítnuta, ale nakonec se její věk ukázal být výhodou (ačkoliv jí rodiče zakázali scény s kouřením a pitím alkoholu, natočila je tajně). Role Mathildy byla jejím prvním filmem vůbec - později se objevila v nové sérii Lucasových Hvězdných válek jako senátorka Padmé Amidala.

Mario David, nezapomenutelný herec vedlejších rolí, byl velkým přítelem Louise de Funése. Do roku 1996, kdy v 68 letech zemřel , hrál v úctyhodných 80ti filmech. Na plátno vstoupil poprvé v roce 1954 ve filmu Poprask v kabaretu právě s Louisem de Funésem. S ním také hrál přes deset let v divadle, v komedii Oscar (foto), úspěšně zfilmované Eduardem Molinarem.
Velice se spřátelil i s J.P.Belmondem, a vytvořil v jeho filmech několik skvělých vedlejších rolí - kaskadér Santos ve "Zvířeti", gangster Mario v "Borsalinovi" nebo pouliční policista v "Muži z Acapulca". Exceloval také v komedii Pierre Richarda "Alfrédovy maléry" jako boxerský šampion Kid Barrantin.

Francouzský režisér skvělých komedií Yves Robert si v roce 1970 zahrál malou roličku v režijním debutu Pierre Richarda Roztržitý.
Scéna s holícím se sousedem, jehož byt si roztržitý Pierre spletl se svým, je jedna z nejpovedenějších v celém filmu.

V roce 1996 dostal režisér Henri Verneuil (1920-2001) francouzského filmového Cézara (obdoba Oscara) za celoživotní dílo a přínos francouzské kinematografii. Na pódium pozval svého přítele herce Alaine Delona, který ztvárnil hlavní role v jeho kultovních filmech Sicilský klan a Melodie podzemí.

Poznáváte tohoto muže? Ano? Kdo že to je? Jean-Paul Belmondo? Omyl, přátelé! Tento francouzský herec se jmenuje Yves Afonso (*1944), a snímek je z filmu Křidýlko nebo stehýnko s Louisem de Funésem, kde hrál špióna-instalatéra.

Přeji Vám Veselé Velikonoce!

V těchto dnech by se dožil 75 let francouzský filmový skladatel Michel Magne. Tvůrce hudby k Fantomasovi byl dva roky předtím, 1962, oceněn Oscarem za melodie ke grotesce Gigot. Kvůli problémům se soudy ohledně autorských práv, spáchal na sklonku roku 1984 sebevraždu.

Francouzský herec Jacques François (1920-2003), představitel filmových ředitelů, velitelů a plukovníků, byl za své hrdinské činy ve druhé světové válce několikrát vyznamenán - hrdinským křížem, Řádem Čestné legie a titulem Officier des Arts et des Lettres.

Minulý týden, 23. února 2005 byl do francouzských kin uveden zbrusu nový film Pierre Richarda "En attendant le déluge" (Ještě než odejdeme). Drama režírované mladým režisérem Damienem Odoulem bylo představeno poprvé na loňském festivalu v Cannes.

Louis de Funés si v roce 1953 střihl malou roličku taxikáře ve filmu Víkend v Paříži. Režisér Gordon Parry vzpomínal v jednom z rozhovorů na Louisovu překvapující profesionalitu při natáčení - každý den přišel s nějakým vylepšením své role - malý knírek, nebo grimasa...

V roce 1968 se Mireille Darc setkala před kamerou při práci na kriminálním filmu Jeff s Alainem Delonem. Na více než deset let se stali životními, filmovými i obchodními partnery (Mireille až do roku 1984 propagovala jako modelka jeho kosmetiku).

Syn slavného "ošklivého sympaťáka" Paul Belmondo se pomalu a váhavě vydává po otcových stopách. V devadesátých letech se sice ještě proháněl po závodních okruzích s formulí, ale zároveň stihl hrát mladého Jean-Paula ve dvou filmech - Cesta zhýčkaného dítěte a Bídníci 20.století. V roce 2002 točil komedii Ma femme... s'appelle Maurice, kde si zahrál - jak jinak - řidiče automobilu. V loňském roce už se odvážil na hlavní roli ve filmu Rue des sans-papiers.
Na snímku se vou ženou Luanou, se kterou má tři děti.

Herecká rodina Depardieu - vlevo syn Guillaume (nar.1971) začal filmovat v roce 1990, uprostřed otec Gerard Depardieu, a vpravo Julie (nar.1973), poprvé stála před kamerou v roce 1994. Dole matka Elizabeth.

V roce 1959 si zahrál D´Artagnana ve filmové adaptaci Tří mušketýrů Alexandra Dumase i Jean-Paul Belmondo. Jako proradný pan Bonacieux se ve vedlejší roli objevil i Michel Galabru.

26. listopadu 2004 ve věku 71 let navždy opustil svou režisérskou židli slavný francouzský režisér Philipe deBroca, známý jako tvůrce filmů Muž z Acapulca, Hrbáč, Cartouche, Muž z Ria, a spoustu dalších.
"Bude nám chybět", řekl o něm jeho kolega Claude Zidi, "dokázal tvořit filmy s fantazií a překvapivou lehkostí".
Režisér Jean-Paul Rappeneau (Manželé z roku II) o něm prohlásil, že je směsicí Petera Pana a D'Artagnana.

Pierre Richard je nejen skvělým hercem a komikem, ale také (podobně jako Gerard Depardieu) pěstitel vína. Dosavadní plody jeho vinařské práce můžeme vychutnat v lahvích s názvem Château Bel Evęque (ročník 2001), Château Bel Evęque Cuvée Cardinal (ročník 2001) a Mon Rouge Pif (Vin de Pays de l'Aude).

Jean-Paul Belmondo a Serge Reggiani ve filmu Jean-Pierre Mellvila Le Doulos (1962).

Serge Reggiani (ročník 1922) si o rok později zahrál s Alainem Delonem v historickém snímku Gepard. Zemřel 22. července 2004 v Paříži na infarkt.

Na karlovarském festivalu 2002 se sešly pohromadě tři slavné filmové osobnosti. Za českou stranu sám prezident festivalu Jiří Bartoška, z Ameriky dorazil "Hawkeye Pierce" Alan Alda, a z Paříže si odskočil herec a komik Pierre Richard.

Dvě velké legendy francouzského filmu - Jean Gabin a Fernandel se poprvé setkali před kamerami v roce 1931 ve filmech Pařížský miláček a Lilac. Potom se ovšem jejich filmové cesty rozdělily - Gabin natáčel dramata a dobrodružné filmy, zatímco Fernandel se pohyboval převážně na poli komedie. V soukromí ovšem zůstali přátelé, jak dokazuje i tato fotografie.

Při natáčení filmu Fantomas si Jean Marais dost užil - a to doslova. Nejen že musel provádět neuvěřitelné artistické výkony jako Fantomas i novinář Fandor, ale navíc musel šest hodin denně strávit v gumové masce, kterou si sám navrhl. Zde chvíli před nasazením masky, už se začerněnýma očima.

V roce 1998 na filmovém festivalu Zlatá kamera v Berlíně byli oceněni Cenou za celoživotní dílo dva francouzští herci, jejichž věhlas již dávno překročil hranice Francie, a kteří se stali mezinárodními hvězdami stříbrného plátna - Jean-Paul Belmondo a Alain Delon.

V roce 1990 se Jean-Paul Belmondo podruhé vrátil na divadelní prkna. V divadle Marigny ztvárnil v režii svého kolegy Roberta Hosseina slavného Cyrana v Bergeracu. Na slavnostní premiéře nesměli chybět hercovi přátelé a legendy francouzského filmu - Alain Delon a Jean Marais.

Scéna z filmu Četník ve výslužbě - zde se počtvrté a naposledy objevil v roli četníka Jean Lefebvre (nahoře). Po postsynchronní projekci totiž zjistil, že většina jeho komických scén byla vystříhána, a rozzlobeně odešel. Ještě dlouho poté se s Funésem nestýkal - nemohl mu odpustit, že se ho v této situaci nezastal.

Jean-Paul Belmondo, brazilská herečka Carlos Sotto Mayor a režisér Jacques Deray se probírají scénářem filmu Dobrodruh (1983). Tato herečka spolupracovala s Belmondem i později - na filmech Veselé Velikonoce (1984) a Samotář (1987).

Jean Marais po dlouhá léta udržoval intimní vztah s Jeanem Cocteauem (vlevo), básníkem a dramatikem "nové vlny", který Maraise objevil pro film.
Vpravo jedna z posledních fotek Jeana Maraise z r.1998, kdy byl už hodně nemocný a trápily ho zejména bolesti v kloubech. Z tohoto důvodu také pózoval fotografovi jen vsedě.

Natáčení prvního dílu Fantomase provázelo spousta akčních nebezpečných scén. Ačkoliv skákání po vagónech jedoucího vlaku byla především Belmondova disciplína, Louis de Funés se tentokrát nenechal zahanbit a ve svých padesáti letech šplhal po laně a skákal jako gumový míček.

Takhle se bavil Louis de Funés, když jeho žena a synové odjeli na dovolenou. Na večírku, který uspořádal, nechyběli Michelle Morganová (vlevo), Gerard Oury (uprostřed) a Jean-Paul Belmondo (vpravo). Snímek je z roku 1971.

Stačilo málo, a Francie by přišla o svého nejoblíbenějšího herce. Při natáčení filmu Strach nad městem Jean-Paul Belmondo (který kaskadérské scény točil sám), uklouzl na střeše Galerie Lafayette a sjel až k okapu, kterého se na poslední chvíli chytil. Scéna z filmu je tedy až nepříjemně opravdová...

Tohle je scénář, který byl napsán v roce 1982, na základě obrovské úspěšnosti série četníků. Bohužel, po smrti režiséra Jeana Giraulta (zemřel při natáčení Četník a četnice) už ani Louis de Funés neměl dost sil, aby Četníka u Waterloo natočil.

Poznáváte je? Vlevo Louis de Funés, vpravo Coluche ve filmu Křidýlko nebo stehýnko. V tomto snímku měl původně místo Colucha hrát Pierre Richard (jehož komice se Funés obdivoval a chtěl s ním hrát), ale ten byl zaneprázdněn natáčením Hračky.

Tak tuhle finální scénu z filmu Profesionál s Jean-Paul Belmondem v Americe neuvidíte. Proč? Američané neradi vidí své hrdiny umírat a tak byl speciálně pro distribuci do USA natočen závěr, jak Belmondo spokojeně odlétá helikoptérou.

"Přidejte, přidejte, už ho skoro máme!"
Tahle slavná honička z filmu Fantomas byla další příležitostí pro Jeana Maraise, aby ukázal své kaskadérské schopnosti. Jak si tuhle "jízdu" užíval Louis de Funés, to se dnes už asi nedovíme...

Vlevo mladý Jean Gabin ve třicátých letech, vpravo plakát k filmu Svatý rok (1976) s Jeanem Gabinem a Jean-Claude Brialym. Z tohoto filmu pochází ona slavná hláška "A jsme v prdeli, monsignore!".

Velký blondýn Pierre Richard oslavil letos v polovině srpna rovných sedmdesát let. Jak se zdá slavný francouzský komik vůbec nestárne, jak je patrné z obou fotografií. Vlevo z natáčení filmu Jsem nesmělý, ale léčím se (1978) a vpravo z letošního ročníku festivalu v Cannes (květen 2004). Blahopřejeme!