Již více než sto let je symbolem Paříže. Její neopakovatelná silueta je známá na celém světě. Lze ji také považovat za symbol průmyslového věku vůbec, za odvážnou ukázku, jak vysoké stavby dokáží lidé postavit, když disponují technickou zručností pozdního 19. století. V noci je věž nádherně osvětlena.

Eiffelova věž byla otevřena 6. května 1889 po dvou letech stavby. Zpočátku však Eiffelovka budila spíše nelibost Pařížanů než obdiv. Do akce za odstranění monstra, které Paříž hyzdí, se zapojilo mnoho slavných architektů, spisovatelů a dalších umělců. Počátkem 20. stol. ji však naopak mnozí básníci začali oslavovat. Objevovala se na obrazech později slavných malířů a stávala se stále slavnější. V roce 1909 prošla koncese a věž měla být zbourána. V té době však již poskytovala dobré služby telegrafii, protože na ní byla umístěna anténa. Eifelova věž byla tedy zachována a později začala sloužit bezdrátovému spojení, rádiovému vysílání a v roce 1957 přibyla také televizní anténa. Poslední patro ve výšce 320 m patří meteorologickému pracovišti a letecké navigaci.