Co nás čeká v roce 2008?
Tak namátkou...
Film Asterix a olympijské hry s Alainem Delonem v roli Caesara...
Jean-Paul Belmondo po sedmi letech odmlky znovu ve filmu - snímek Muž a jeho pes...
Komedie Cash v hlavní roli s Jeanem Reno a Valerií Golino...
Dvě kriminálky s Gerardem Depardieuem - Veřejný nepřítel č.1 a Tušení smrti (původně v nich měl hrát Alain Delon, ale odmítl)...
Catherine Deneuve odjede do Libanonu točit snímek Je veux voir (Chci se dívat)...
Pierre Richard si zahraje s Claudií Cardinalovou v komedii Zloděj kamenů (Le Voleur de pierres)...
Laetitia Casta vytvoří hlavní úlohu v dramatu Mezi ženou a vlkem, sekundovat jí bude Michel Galabru...
Kriminálka Do zbraně atd... s trojicí hlavních představitelů Tchéky Kario, Anne Parrilaud a Annie Girardot...
Režisér Olivier Marchal připravuje další detektivku z prostředí Marseille MR 73 s Danielem Auteuillem...
Jacqueline Bissetová si zahraje s G.Depardieuem v americkém životopisném snímku Vivaldi...
Zdravím všechny fanoušky
francouzského filmu v Novém roce a "poslušně hlásím, že jsem opět zde" (taky se na mě asi podepsalo to posvátkové čučení na bednu). Ale dávali i pár francouzských filmů, tak co. A když jsme u tohoto tématu, jistě jste si všimli že stránka s TV tipy již delší dobu nefungovala. Bylo to tím, že TV program na Seznamu, ze kterého jsem sosal, změnil způsob vyhledávání.
Po Silvestru se mi podařilo najít jiný vyhledávač, tak snad je to již OK.
Dnes vám chci opravdu doporučit tuhle knížku kterou jsem dostal pod stromeček - je opravdu výborná . Pro fanoušky Fufu zcela nezbytná, pro ostatní pak zajímavá pohledem na tehdejší filmový a divadelní svět, o odkazech na spoustu osobností, herců, hereček, režisérů scénáristů ale i třeba producentů ani nemluvě. Jiří Žák je zkrátka PAN dokumentarista, to je zcela zjevné. Jen víc takových knížek!
Alain Delon přiletěl do Prahy
Legenda francouzského filmu bude v sobotu předávat korunku vítězce soutěže Česká Miss 2007. Po příletu strávil 40 minut v uzavřeném salonku se štábem televize Nova. Fotografům pak pouze krátce zapózoval spolu s ředitelkou soutěže Michaelou Maláčovou. Poté odjel do hotelu.
V roli experta ženské krásy se Delon představil již několikrát. V roce 1997 se ujal úlohy předsedy poroty v ukrajinském Kyjevě, když se tam konala soutěž Miss Europe. V roce 2001 byl Delon předsedou soutěže Miss Francie a v roce 2005 šéfoval porotě při Miss Itálie.
V Praze byl dvaasedmdesátiletý filmový idol naposledy v červnu 1999. Propagoval tehdy film Poloviční šance, v němž si zahrál se svým přítelem Jeanem Paulem Belmondem. Předtím české hlavní město navštívil v únoru 1993 jako čestný host Plesu v opeře.
V českých kinech má právě premiéru snímek Asterix a Olympijské hry, v němž podle některých kritiků zastínil i hlavní hrdiny.
Jane Birkin v divadle Archa
Zpěvačka a herečka původem z Londýna Jane Birkin v šedesátých letech okouzlila Francii. Od té doby natočila několik skvělých filmů, hudebních alb a prožila dvanáct let po boku Serge Gainsbourga. Neustále se zasazuje o ochranu lidských práv. 16. února ji můžete poprvé vidět na koncertě v Praze.
Jane Birkin zahájila svou hereckou kariéru v proslulém filmu režiséra Antonioniho Zvětšenina, který nedávno uvedla ČT ve filmovém klubu. Hrála tam jednu ze dvou dívek, které se snaží dostat do blízkosti známého mladého fotografa. Osudným byl však pro ni film Slogan (1968), ve kterém ztvárnila mladou anglickou dívku zamilovanou do čtyřicetiletého TV režiséra v podání Serge Gainsbourga. Film spojil jejich dva osudy i mimo filmové plátno a z jejich vztahu vzešla dcera Charlotte (také zpěvačka a herečka).
Jane Birkin a Serge Gainsbourg spolu také natočili známý hit Je t´aime...moi non plus, který odstartoval její pěveckou kariéru. Od té doby natočila šestnáct alb. Spolupracovala s takovými hudebníky jako Brian Molko z Placebo, Manu Chao, Yann Tiersen, Goran Bregovič atd. Její poslední album Fictions obsahuje skladby od Toma Waitse, Neila Younga nabo Maurice Ravela. Na koncertech zpívá písně z posledních tří alb: Arabesque, Rendez-vous, Fictions. V Praze se představí 16. února v divadle Archa. Lístky stojí 500 a 700 Kč.
Více informací na www.janebirkin.net.
Zdroj: www.francieinfo.cz
15. Dny Evropského Filmu
zahájí 17. dubna 2008 v Praze v kině Světozor německý film Náš vůdce (Die Welle). Pražskou část zakončí taktéž v kině Světozor 29. dubna irský film Na hřbetě keltského tygra (The Tiger's Tale).
Tradičně bohatě zastoupená bude kinematografie
francouzská. Snímek Prostě spolu (Ensemble, C´est Tout, režie Claude Berri, 2006) je komorní příběh čtyř lidí kteří se souhrou osudu poznají a začnou mít rádi a jednou z hlavních hrdinek je půvabná hvězda Audrey Tatou. Camille, která v noci uklízí kanceláře, ve volném čase maluje krásné obrazy. Plachý, citlivý a samotářský Philibert je mladý aristokrat zblázněný do historie. Mužný a něžný Franck, který se živí jako kuchař, má hluboce rád svou křehkou a okouzlující babičku Paulette. Ti čtyři se společně naučí mírnit své pochybnosti a trápení, ale také dívat se dopředu a plnit si své sny. Objeví jeden druhého a pochopí, že nejsilnější jsou „prostě spolu“. Film je adaptací úspěšného stejnojmenného romáu Anny Gavaldy z roku 2004, který vyšel v češtině ve vydavatelství Mladá Fronta v předkladu Josefa Prokopa.Hned několik cen na festivalu v Benátkách získal další francouzský snímek Kuskus (La Graine et le Mulet, režie Abdellatif Kechiche, 2005) o marockých přistěhovalcích ve Francii.
V přístavu Sete žije šedesátiletý rozvedený pan Beiji, který se, navzdory napětí i častým neshodám, snaží zůstat své rodině co nejblíže. V tomto křehkém životním období se každý jeho krok jeví jako selhání. Východiskem by pro něj mohlo být založení vlastní restaurace, což je sen sice pěkný, ale s jeho mizernými a nepravidlnými příjmy těžko realizovatený. To mu ovšem nebrání v tom, aby o svých plánech často vyprávěl, zejména své rodině. Rodině, která se právě díky otcově plánu představujícího naději na lepší život znovu semkne. S pomocí vynalézavosti a tvrdé práce všech se sen pana Beijiho brzy stane „téměř“ skutečností...
Přehlídka pak jako každý rok proběhne v Brně, v kinosálu B. Bakaly od 25. do 30. 4. 2008 a nově i v dosud pouze ozvěnovém městě Olomouc v kině Metropol ve dnech 28. 4. - 2. 5. 2008. Ozvěny DEF v regionech se letos odehrají v Boskovicích v kině Panorama od 1. do 4. 5. 2008 a v Uherském Hradišti v kině Hvězda 3. a 4. 5. 2008.
Všechny filmy budou uváděny v původním znění (většina také s anglickými titulky) a budou přes sluchátka tlumočeny do češtiny. V Praze nebude chybět ani oblíbený “Maraton evropského filmu” určený převážně milovníkům anglického jazyka - jako jediný se do češtiny netlumočí. Podrobnosti o uváděných filmech i doprovodném programu najdete v našem dvojjazyčném katalogu nebo od 3. dubna na stránkách www eurofilmfest cz.
Katalog bude zdarma k dispozici u pokladen výše zmíněných kin. Vstupenky jsou stále pouze za 90 Kč, "Maraton evropského filmu" (blok čtyř filmů) je za bezkonkurenčních 150 Kč. Předprodej v pražských kinech již začal, diváci mají možnost zakoupit si v kině Světozor i vstupenky do Aera. Aero navíc nabízí velmi výhodné předplatné! Vstupenky lze rezervovat přes www.kinosvetozor.cz a www.kinoaero.cz a nově také na telefonním čísle + 420 608 33 00 88.
Přehlídka se koná pod záštitou ministra kultury ČR Václava Jehličky, Zastoupení Evropské komise v ČR, primátora hlavního města Prahy Pavla Béma, primátora statutárního města Brna Romana Onderky a primátora statutárního města Olomouce Martina Novotného.
25. 6. 2008
Něco o Jeanu Rochefortovi
Jedna z nejslavnějších byla před čtyřiceti lety jeho postava Desgreze, ironického advokáta a později velitele královské policie v sérii o Angelice - vedlejší, ale nadlouho jeho nejpopulárnější role.
Narodil se v bretaňském městečku Dinan, kde prožil celé dětství a bouřlivé dospívání, neboť nad sebou neměl dostatečně pevný otcovský dohled (otec pracoval v jiném městě). Už jako kluk zatoužil být hercem a za svým rozhodnutím si brzy šel. Nejprve na konzervatoř v Nantes a později do Paříže, kde se zprvu rozhodl zapsat do hereckých kurzů, ale záhy byl přijat na konzervatoř.
Tam se seznámil s J.-P. Belmondem, A. Girardotovou, C. Richem a B. Cremerem. Jejich přátelství snad i díky stejnému pohledu na svět i umění vydrželo a výrazně ovlivnilo Rochefortův herecký život. Studium konzervatoře ale mladému Jeanovi přerušila vojenská služba. Když se vrátil na školu, stejně ji nedokončil, protože nedokázal odmítnout nabídku prestižní divadelní společnosti Grenier-Hussenot.
Sedm let byl jejím členem a vystupoval na jevišti kabaretu La Fontaine des Quatre-Saisons. Jeho touha po náročnějším repertoáru jej nakonec zavedla do společnosti D. Seyringové a C. Régyho. Díky tomu se osobně seznámil s anglickým dramatikem Haroldem Pinterem, v jehož hrách exceloval. Od konce 50. let se Rochefort začal pomalu přes malé a vedlejší role uplatňovat ve filmu i televizi.
Herecké zkušenosti poprvé zúročil ve svém filmovém debutu Schůzka v Paříži (1956). Nadlouho se však musel spokojit jen s rolemi "po boku slavnějších", z nichž některé mu však umožňovaly projevit komediální talent. První taková byla ve filmu Kapitán Fracasse (1961), kde hrál vedle Jeana Maraise. V dobrodružném snímku Cartouche (1962) dostal roli armádního zběha zvaného Krtek, jednoho z blízkých přátel legendárního krále pařížského podsvětí 18. století (J.-P. Belmondo).
Poměrně velkou popularitu mu přinesl nezapomenutelný advokát Desgrez (samozřejmě se psem Sorbonem) ve třech dílech romantické série o Angelice (Angelika, markýza andělů, Báječná Angelika, Angelika a král; 1964-66) či věrný sekretář León, pomáhající svému bohatému pánovi (opět J.-P. Belmondo) překonávat nebezpečí, jež mu hrozí od orientálních gangsterů v komedii Muž z Hongkongu (1965). Do diváckého povědomí se definitivně zapsal počátkem 70. let díky dvěma komediím o "velkém blondýnovi".
V nich ztělesnil šéfa výzvědné služby Toulouse, do jehož boje o moc se zcela náhodou připlete nic netušící houslista Perrin (Pierre Richard). Právě režisér "blondýnů" Yves Robert, jehož situační komedie nabídly Rochefortovi konečně hlavní role, rozzářil jeho hvězdu. Jen málokdo by odolal šarmantním a záletným hrdinům, v jejichž očích je klid Angličana i vášeň Francouze, tvář zdobí mroží knír a svým seriózním zevnějškem maskují řadu zlozvyků, prohřešků a tajných přání. Takový byl ve filmu Záletník (1976) jako ministerský úředník Étienne Dorsay, který tak dlouho připravuje svou nevěru, až si uřízne pořádnou ostudu před přáteli i rodinou, nebo v úspěšné komedii Philippa de Broccy Sukničkář (1978), v níž si zahrál slavného klavíristu a nepolepšitelného záletníka Édouarda Choiseula.
Ačkoli žánr komedie nikdy neopustil, čas od času hrál i v náročnějších a závažnějších filmech, kde diváci objevovali a obdivovali jeho mimořádný talent. Za takové výkony byl dvakrát oceněn prestižní francouzskou cenou Césarem - poprvé za roli abbého Duboise, jenž donutí vévodu Orleánského zasáhnout proti bretaňskému povstání v historické fresce Bertranda Taverniera Slavnost začíná (1976), a podruhé o dva roky později za roli námořního kapitána, který za trest slouží na rybářské lodi v psychologickém dramatu Krab-bubeník (1978).
Rochefort se dočkal dokonce i oscarové nominace za film Ridicule (1996), který natočil se skvělým režisérem Patricem Lecontem. Právě v jeho filmech si francouzský herec zahrál řadu zajímavých rolí - například stárnoucího kadeřníka Antoina, pohrouženého do vzpomínek na dětství a později do manželství s půvabnou kadeřnicí v komorním dramatu Manžel kadeřnice (1989). V roce 2002 si Jean Rochefort začal plnit svůj velký sen: vždy si velmi toužil zahrál roli Dona Quijota a všechno bylo připravené k tomu, aby film The Man Who Killed Don Quijote v režii Terryho Gilliama vznikl.
Avšak ani když je všechno do posledního detailu naplánováno a padne první klapka, není zdaleka vyhráno. A ve světě filmu už vůbec ne! Po zásadních problémech ve studiu nakonec i samotný Rochefort onemocněl a jeho stav byl tak vážný, že film byl po šesti dnech odložen na neurčito... Ze zákulisí plného filmových "tragédií" alespoň vznikl neobvyklý snímek, dokument Lost In La Mancha (2002) na téma Co všechno můžepotkat film, aby se nenatočil. Jean Rochefort oslavil v dubnu pětasedmdesáté narozeniny a rozhodně nezahálí. Jeho posledním snímkem je letošní natáčení Tell No One... Je jisté, že tento díky svým rolím "nejangličtější ze všech francouzských herců" patří k nejvýraznějším tvářím současného francouzského filmu.
Veřejný nepřítel č.1 (Mesrine: ennemi public n°1)
Premiéra je naplánována na 22. října 2008
Režie: Jean-François Richet
Hrají: Vincent Cassel, Cecile de France, Gérard Depardieu a další...
Synopse: Pohled na život Jacquese Mesrina, veřejného nepřítele č. 1 ze sedmdesátých let: jeho návrat do Alžírska, jeho odjezd do Kanady v roce 1968, jeho zastřelení antiteroristickou brigádou v Porte de Clignancourt 2. listopadu 1979.
Tento film s Vincentem Casselem by mohl znamenat návrat k tradiční drsné škole francouzské kriminálky 60.let, ostatně posuďte sami podle upoutávky na YouTube:
Cash (Cash)
Premiéra je naplánována na 23. dubna 2008
Režie: Eric Besnard
Hrají: Jean Reno, Jean Dujardin, Valeria Golino a další...
Synopse: Cash je profesionální lupič. On a jeho parta připravují velkou akci. Ale v tomto prostředí spojenců a různých zvratů, každý hraje dvojí hru a teprve závěrečné minuty prozradí, kdo stojí na čí straně...
Kritika:
Pro svůj návrat k režii Eric Besnard chtěl vytvořit jemný scénář, bez násilí a především se stylem. Když poukázal na to, jakými filmy byl inspirován, ukázalo se že jeho skromnost s inovací vytvořily nový žánr: gangsterka beze zbraní. Tento proces je jednoduchý: Vezměte si Hollywoodský úspěšný film, nahraďte jeho oslnivé mezinárodní hvězdy francouzskými herci kteří si osvojili umění zcela samostatně, v tomto případě Jean Dujardin a Jean Reno, a zejména zajistěte filmu chytlavý název a švih, který se opírá o předlohu.
Režisér zde těží z osvědčeného modelu parodií. Ale přestože pečlivě vzal na vědomí klišé filmů které napodobují, občas působí snímek nešikovně a těžkopádně. Stále koherentní, nedostačující tempo a hromadění scén nenavazujících na sebe občas dost nudí a škodí filmu, který nakonec shlédneme do závěru už jen ze zvědavosti. Mělo by být poznamenáno, v této souvislosti, že Eric Besnard zvolil tak, aby jeho film začínal na konci, což by mohlo být jednou z příčin nedostatku celistvosti. Co se týče reklamního plakátu, ten informuje diváka správně o potenciálu filmu: Lehká, uvolněná a jednoduchá francouzská parodie.
Jean-Paul Belmondo je rozvedený
Francouzský herec Jean-Paul Belmondo se před několika měsíci rozvedl se svou manželkou Natty. S ní se oženil po 13 letech společného života v prosinci 2002. Následujícího roku mu Natty porodila dcerku Stellu.
"Poněvadž kolují různé fantastické zvěsti, musím potvrdit, že po společné dohodě s Natty bylo zahájeno rozvodové řízení a konečný rozsudek byl vynesen před několika měsíci," sdělil 8. září 2008 agentuře AFP Belmondo.
"Protože chci chránit svůj soukromý život, nepovažoval jsem za užitečné o rozchodu s mou chotí Natty informovat," uvedl velikán francouzského filmu.
Belmonda v roce 2001 postihla mozková mrtvice, po níž zůstal částečně ochrnutý. Nedávno se však vrátil k filmu a ve snímku Muž a jeho pes režiséra Francise Hustera ztělesnil hlavní roli. Osamělý profesor v remaku slavného filmu Vittoria Sicy z 50. let je snímek, v němž se hvězda vrací k práci. Trvalo to dlouhých sedm let.