Francis Perrin

/ 10 října, 1947

10.10.1947 – Versailles, Francie

Rodiče Francise Perrina, filmoví technici, byli součástí technického natáčecího týmu filmů Sachy Guitryho. Francis vystudoval Národní konzervatoř dramatického umění (ročník 1972), kde získal tři první ceny za komedii, a téhož roku byl přijat na Comédie-Française. Poté začala jeho bohatá kariéra divadelního herce, kde se mnohokrát uvedl v Molièrůvě repertoáru: Le Malade Imaginaire, Le Bourgeois gentilhomme, Les Femmes savantes, Scapinova šibalství. Hrál také v dílech Georgese Feydeaua, Eugèna Labicheho, Julese Romainse, Marcela Pagnola.
Do vedlejších rolí ho začínali obsazovat i filmoví režiséři. Obsadili ho jako přítele Isabelle Adjani ve snímku Facka (La Gifle od Clauda Pinoteaua), poté spolupracoval s Claudem Lelouchem a Philippem de Brocou. V roce 1980 mu televize vzdala hold televizním filmem Antenne à Francis Perrin, kde ztvárnil několik rolí jako Perdican, Pierrot a Jean de la lune ve třech skečových filmech po boku Clauda Jadea. V roce 1981 si zahrál ve filmu Claude Confortès Le Roi des cons. Jako režisér se posadil do křesla u filmů Tête à Clapes, Le Joli Coeur, Mně se to stává.
Od konce 70. do poloviny 80. let byl populární ve Francii, byl například zván do varietních či zábavných pořadů (Collaro show , Champs Élysées aj.), kde byl vděčným hostem. Francis Perrin napsal a hrál v Debutantovi roli Françoise Vebera a v Mně se to stává role Françoise Pépina (s odkazem na režiséra Francise Vebera , který v té době používal jméno François Perrin v hodně svých filmech).
Od konce 80. let se věnoval především kariéře v divadle. Stále ho bylo ale možné vidět v několika televizních filmech a jako otce Audrey Tautou v Thérèse Desqueyroux, nejnovějším filmu Clauda Millera. V letech 1994 až 2001 se stal členem Grosses Têtes Philippa Bouvarda. V rádiu se pozná podle mírného koktání a šíleného smíchu. V televizi se Simovou spoluúčastí hraje četné skeče, jako je fyzioterapeut, středověké mučení, zubní ordinace…
V letech 1992 až 2000 byl ředitelem divadla Montansier ve Versailles. V roce 2001 se Francis Perrin připojil k Jean-Claude Brialymu jako umělecký spoluředitel festivalu Anjou, poté byl jeho ředitelem v letech 2002 a 2003. V dubna 2007 byl povýšen na důstojníka Čestné legie. Od roku 2013 do roku 2021 byl hrdinou Mongeville, televizního seriálu vysílaného na France 3.
V divadle vytvořil představení Molière navzdory mně, sólový výstup, ve kterém vzdal hold Molièrovi a jeho souboru. Tato inscenace byla prezentována v Paříži a okolí po dobu čtyř let.
Je otcem Cécile a Fabiola, polynéských dvojčat narozených v roce 1988, adoptovaných s Laurence, jeho první manželkou. Díky svazku s herečkou Caroline Berg je otcem další dcery Jeanne, narozené v roce 1998. V roce 2002 se oženil s Gersende Dufromentelovou, studentkou 3. ročníku Národní konzervatoře dramatického umění v Paříži. Mají tři děti, Louise, narozeného v roce 2002, Clarisse narozeného v roce 2004 a Baptista narozeného v roce 2005.

2014
Mikulášovy patálie na prázdninách

2012
Thérèse Desqueyroux

2011
Je m’appelle Bernadette
Životní šance

2010
Insoupçonnable

2005
Odvaha milovat

2004
Les Parisiens

1996
Nádherná Zelená

1993
La Braconne

1990
Víra v násilí

1987
Club de rencontres

1986
Debutant

1985
Billy Ze Kick
Pepinova dobrodružství

1984
Le Joli coeur

1983
Tout le monde peut se tromper

1982
Le Corbillard de Jules
Tête à claques

1981
Le Roi des cons

1980
Ukradli torzo Jupitera
Un amour d’emmerdeuse

1979
Gros câlin

1978
Robert et Robert

1977
Les Fougères bleues
Stepující stonožka

1976
Vrátný od Maxima

1975
Folies bourgeoises
Je to těžké pro každého
Sérieux comme le plaisir

1974
Facka
On s’est trompé d’histoire d’amour

1973
Domovník
Sepolta viva

1986
Debutant

1985
Pepinova dobrodružství

1984
Le Joli coeur

1982
Tête à claques