Hoří v Paříži? (Paris brûle-t-il ?)
/ 22 prosince, 2024
Země: Francie, USA
Rok: 1966
Žánr: válečný, historický
Minutáž: 165 min
V létě roku 1944 přijíždí do Hitlerova štábu ve východoněmeckém Rastenburgu generál Dietrich von Choltitz (Gert Fröbe), kterého vůdce pověřuje obranou Paříže, před rychle postupujícími spojenci. Rozkaz je jasný: kdyby obyvatelstvo města kladlo odpor, bude zlikvidováno, a kdyby spojenci postoupli, Paříž bude do základů vybombardována a zničena. Choltitz přijíždí v napjaté době do Paříže a hned se ujímá velení. V té době ale už v Paříži vzniká hnutí odporu – La Resistance – které se skládá z mnoha nezávislých a politicky nesourodých skupin – dvě největší jsou reprezentovány revolučním plukovníkem Rol-Tanguy (Bruno Cremer) a umírněnější větví francouzské exilové vlády v čele s ministrem Alexandrem Parodi (Pierre Dux). Sjednotit všechny dokáže jen jedna osoba, na kterou všichni dají – Bernard Labé (Tony Taffin). Ten se ale nachází v nacistickém vězení, těsně před převozem do Německa. Když degaullista Jacques Chaban-Delmas (Alain Delon) informuje o jeho uvěznění jeho ženu Françoise Labé (Leslie Caron), ta se pokusí s pomocí švédského konzula Nordlinga (Orson Welles) zachránit ho před převozem. Získají potřebná razítka, ale při transportu v nastalém zmatku Bernard vytrhne německému vojákovi pušku a je zastřelen. Mezi skupinami hnutí odporu vypukne rozepře – degaullisté radí počkat na armádu Spojenců, zatímco revolucionáři chtějí boj. Hlasování nakonec skončí těsně ve prospěch revolucionářů a plukovníka Rola. Následující den ve 3 hodiny ráno vypukne ve městě revoluce a ozbrojený odpor proti nacistům….
Téměř tříhodinový válečný film René Clementa je zpracováním bestselleru Hoří Paříž? spisovatelů Larry Collinse a Dominique Lapierrea, s využitím pamětí německého generála von Choltitze. Scénáristé Jean Aurenche a Pierre Bost knihu adaptovali s Claudem Brulé. Americká produkce je přiměla ke spolupráci s Gorem Vidalem a začátečníkem Francisem Fordem Coppolou, kteří přinesli svůj neutrálnější pohled na události. Francis Ford Coppola po letech tvrdil, že na scénář snímku neměl vlastně žádný vliv. Ambiciózní velkofilm s plejádou francouzských, britských a amerických hvězd měl být jakousi protiváhou amerického snímku Nejdelší den. Na rozdíl od něj ale skončil pouze v černobílém zpracování, neboť pařížské úřady odmítly (20 let po válce), aby na budovách visely barevné nacistické symboly. Jednoho ze zásadních hrdinů, plukovníka Rol-Tanguye, měl hrát původně Jean-Paul Belmondo, což ale odmítl technický poradce filmu, kterým nebyl nikdo jiný než sám plukovník Rol. S Bruno Cremerem nakonec souhlasil po prezentaci dvou jeho filmů. Americká hvězda Kirk Douglas (otec Michaela Douglase) zase trval na tom, že nebude hrát ve filmu, pokud tam nebude také Belmondo. Jean-Paul nakonec dostal menší roli Yvona Morandata, známého jako Pierrelot. Claude Rich měl v tomto filmu dokonce dvojroli – jednak francouzského generála Leclerca, a pak poručíka Pierre de La Fouchardière. Orson Welles, hrající švédského konzula, připomíná svou rolí našeho Jana Libíčka, ovšem bez jakéhokoliv náznaku komiky. Největším hrdinou filmu se tak paradoxně stává Pierre Vaneck, jehož postava kapitána Rogera Cocteaua je ve filmu asi nejdelší dobu v celkem stěžejních událostech. Gert Fröbe coby generál Dietrich von Choltitz je nenuceně přesvědčivý, a navzdory německé uniformě si dokáže vydobýt sympatie tím, že si dobře uvědomuje, jaká škoda by byla srovnat Paříž se zemí, navzdory přání svého vůdce. V menších rolích se tu mihnou například Jean-Louis Trintignant, tentokrát v záporné roli proradného kapitána Serge, nebo mladý Paul Crauchet v pro něj netypické roli kněze, či Simone Signoret jako majitelka bistra, Yves Montand coby tankový seržant Marcel Bizien, Jean-Pierre Cassel jako poručík Henri Karcher nebo André Falcon jako jeden z členů revolučního odboje. Další role tu mají například i Sacha Pitoëff, nbo slavná filmová indiánka Nšo-či, neboli Marie Versini.
Během jedné scény odehrávající se na policejním ředitelství Belmondo a Delon, s nezištnou pomocí Daniela Gélina a Michela Piccoliho, režiséra Clémenta rozpálí do běla. Protože po této scéně natáčení pro Belmonda skončilo a na place zůstal pouze Delon, schytal režisérův hněv v následující scéně právě on.
Režie: René Clément
Scénář: Gore Vidal, Francis Ford Coppola, Jean Aurenche, Pierre Bost, Claude Brulé
Kamera: Marcel Grignon
Hudba: Maurice Jarre
Produkční společnost: Marianne Productions, Transcontinental Films, Paramount Pictures
Bruno Cremer, Pierre Vaneck, Gert Fröbe, Pierre Dux, Orson Welles, Alain Delon, Daniel Gélin, Marie Versini, André Falcon, Michel Piccoli, Jean-Louis Trintignant, Claude Rich, Georges Géret, Jean-Paul Belmondo, Kirk Douglas, Charles Boyer, Yves Montand, Paul Crauchet, Simone Signoret, Sacha Pitoëff, Jean-Pierre Cassel, Anthony Perkins, Tony Taffin, Colette Brosset, Suzy Delair, Patrick Dewaere, Michael Lonsdale, Dominique Zardi, Michel Sardou, George Chakiris, Leslie Caron, Claude Dauphin, Glenn Ford, Hannes Messemer, Harry Meyen, Wolfgang Preiss, Robert Stack, Skip Ward, Michel Etcheverry, Billy Frick, Ernst Fritz Fürbringer, Konrad Georg, Joachim Hansen, Félix Marten, Paloma Matta, Günter Meisner, Albert Rémy, Christian Rode, Helmuth Schneider, Otto Stern, Jean Valmont, Karl-Otto Alberty, Peter Neusser, Pierre Collet, Germaine de France, Bernard Fresson, Michel Gonzalès, Francis Nani, Sébastien Poitrenaud, Peter Jacob, Hubert de Lapparent, Roger Lumont, Pierre Mirat, Jean-Michel Rouzière, Georges Staquet, Hénia Suchar, Claude Vernier, Roland Armontel, Adrien Cayla-Legrand, Philippe Baronnet, Michel Berger, Paul Bisciglia, Paul Bonifas, Georges Claisse, Louis Daquin, Pascal Fardoulis, Michel Fugain, Lutz Gabor, Clara Gansard, Marcel Gassouk, Jeanne Herviale, Claus Holm, Jean-Pierre Honoré, Nicole Jonesco, Catherine Kamenka, Billy Kearns, Jacques Lalande, Rudy Lenoir, Maria Machado, Philippe March, E. G. Marshall, Mike Marshall, Yves-Marie Maurin, Raymond Meunier, Jean Michaud, Harold Momm, Georges Montant, Del Negro, Jean Négroni, Philippe Ogouz, Raymond Pierson, Marcel Policard, Alain Pommier, Georges Poujouly, Jacques Pradel, Jacques Préboist, Michel Puterflam, Serge Rousseau, André Rouyer, Jacques Santi, Pierre Tamin, Jean-Paul Tribout, Cécile Vassort, Hans Verner, Jo Warfield, Jean-Pierre Zola
