Isabelle Adjani

/ 27 června, 1955

27.6.1955 – Paříž, Francie

Životopis
Filmové role

Malá Isabelle vyrůstala ve smíšené arabsko-německé rodině na pařížském předměstí. Studovala biologii na Lycée de Courbevoie a ochotnicky se věnovala divadlu. Jako čtrnáctiletá si zahrála ve filmu předměstskou copatou dívku Rose, o jejímž přátelství s černošským chlapcem vypráví komedie Umouněnec. O dva roky později se objevila jako mladá florentská šlechtična v historickém TV dramatu z doby renesance Tajemství měděného poháru. Svým talentem zaujala Roberta Hosseina, který ji angažoval do svého divadla v Remeši. V roce 1973 se stala členkou Comédie Française, kde v režii Raymonda Rouleaua slavila úspěch jako Anežka v Moliérově Škole žen a jako hrdinka pohádkové hry Jeana Giraudouxe Ondina. Slibně zahájila také svoji filmovou kariéru, neboť její role svéhlavé studentky Isabelly, která se v komedii Facka (režie C. Pinoteau) vzepře autoritě svého rozvedeného otce-profesora (Lino Ventura), pro ni znamenala Cenu Suzanne Bianchettiové 1974.
Do mezinárodního povědomí se však zapsala teprve úlohou nešťastně zamilované dcery Victora Huga, za jejíž ztvárnění v melodramatu Příběh Adély H. (F. Truffaut) byla nominována na Oscara 1975 a získala Donatellova Davida 1976. Extrémně vypjatou hereckou polohu si vyzkoušela v psychohororu Posedlost (režie A. Zulawski), v němž ztělesnila psychicky rozpolcenou Annu, která opustí svého manžela (Sam Neill), k němuž se po překonání tělesných a duševních útrap opět vrátí. Touto působivou kreací si vysloužila Césara 1981 a cenu na MFF v Cannes 1981. Ta jí byla udělena zároveň za roli varietní tanečnice z Antil jménem Marya, jejíž polský milenec je odsouzen pro přechovávání kradených uměleckých děl do vězení, v nostalgickém retrodramatu Quartet. Držitelkou Césara 1983 se stala díky výkonu, jaký podala v úloze provokativně krásné dívky Élaine alias Elle, která svého milence využije jako nástroje pomsty, v psychothrilleru Vražedné léto (Jean Becker). Patrně jejím nejnáročnějším hereckým úkolem byl titulní part v životopisném melodramatu Camille Claudelová (režie B. Nuytten). Úloha nadané sochařky, kterou slepá láska k slavnému sochaři Augustu Rodinovi (Gérard Depardieu) dovede až do ústavu pro choromyslné, jí vynesla Stříbrného medvěda na MFF v Západním Berlíně 1989, Césara 1988 a nominaci na Oscara 1989. Po delší tvůrčí odmlce se vrátila před filmovou kameru, aby opět vytvořila historickou postavu, ochránkyni umění, dceru, sestru a manželku francouzských králů Markétu z Valois, o jejímž pohnutém osudu vypráví životopisná historická freska podle románu Alexandra Dumase Královna Margot (režie P. Chéreau). Ani tentokrát ji neminulo nejprestižnější domácí ocenění, César 1994. Jako nejlepší herečka 80.let byla v roce 1990 poctěna čestným Césarem. Na výročním 50. MFF v Cannes 1997 byl předsedkyní hlavní poroty. V říjnu 2000 se představila na jevišti pařížského divadla Marigny jako Marguerite Gautierová v dramatizaci Dumasova románu Dáma s kaméliemi. Roku 1983 nahrála písňové album se singlovou písní Pull Marine. Z pětiletého vztahu s hercem Danielem Day-Lewisem má syna Gabriela-Kanea.

2022
Mascarade
Peter von Kant

2020
Soeurs

2018
Svět je tvůj

2016
Carole Matthieu

2014
Sex v Paříži

2013
Ishkq in Paris

2012
David et Madame Hansen

2011
De force

2010
Aïcha 2, job à tout prix
Na mamuta!

2008
La Journée de la jupe

2007
Chacun son cinéma

2003
Můj učitel Ibrahim
Šťastnou cestu

2002
Adolphe
La Repentie

1998
Paparazzi

1996
Ďábelská lest

1994
Královna Margot

1993
Toxic Affair

1990
Lung Ta: Les cavaliers du vent

1988
Camille Claudelová

1987
Ishtar

1985
Podzemka

1983
Vražedné léto
Zhoubné pátrání

1982
Antonieta
Samý oheň, samý žár

1981
Clara et les Chics Types
Možná v příštím roce
Posedlost
Quartet

1979
Nosferatu – Fantom noci
Sestry Brontëovy

1978
Řidič

1977
Violette & François

1976
Barocco
Nájemník

1975
Příběh Adély H.

1974
Facka

1972
Faustine et le bel été

1970
Le Petit Bougnat