Jsem nesmělý, ale léčím se (Je suis timide… mais je me soigne)
/ 16 října, 2024
Země: Francie
Rok: 1978
Žánr: komedie
Minutáž: 90 min
Pierre Renaud (Pierre Richard) je velmi nesmělý hotelový pokladník, který se již deset let dvoří jisté Hugettě N. tak, že jí své milostné vyznání řekne do domovního komunikátoru a uteče. Když je nakonec okolnostmi nucen octnout se před dveřmi jejího bytu, vše zapře a uteče. Od té chvíle vede svůj nudný život pokladníka, dokud se v hotelu, kde pracuje, neobjeví jako host dívka jeho snů, Agnes (Mimi Coutelier). Zasažen šípem Amorovým, rozhodne se přihlásit do kurzu, kde ho odnaučí nesmělosti. Narazí ovšem na vychytralého obchodníka Aldo Ferrariho (Aldo Maccione), který mu prodá všechny „zaručené“ pomůcky pro zbavení se nesmělosti. Pierre poctivě cvičí a prochází lekcemi. Když jeho vysněná Agnes končí svůj pobyt, dozví se, že její další bydliště je hotel Negresco v Nice. Pierre se neohroženě vydá stopem za ní, a i přes malé komplikace s řidičkou kamionu, která ho nabere (Catherine Lachens), se úspěšně dostane až do hotelu Negresco, kde z nedostatku příležitostí přijme pozici myče nádobí. Zatímco sleduje z uctivé vzdálenosti svou milovanou, setká se opět s Aldou, který se rozhodne Pierrovi pomoci, a cvičí jeho sebevědomí různými bláznivými kousky. Situace už je kritická, Agnes se stále tváří chladně, a ředitel hotelu, monsieur Henri (Jacques François) už Pierra nemůže ani vystát. Poté, co se Agnes přesune do nového hotelu, je Aldo nucen prodat své auto starému majiteli vrakoviště (Robert Dalban), aby měli oba na další cestu. Tentokrát Aldo vsadí všechno na jednu kartu, a vydává Pierra za naftového magnáta, aby konečně zapůsobil na Agnes. Po rozhovoru Alda s Agnes ale vyjde najevo, že nic není takové, jak to na první pohled vypadá.
Skvělá komedie v režii Pierre Richarda, kde vytvořil sehrané duo s dalším komikem Aldo Maccione, patří ke klenotům francouzské komediální kinematografie. Film je nabitý gagy, a všichni herci skvěle předvádějí svoje někdy až absurdní postavy. Počínaje černochy kteří učí Pierra mýt nádobí, přes bláznivou řidičku kamionu (Catherine Lachens), magického hráče pétanque zvaného „Ostrostřelec“ (Robert Castel), naštvaného ředitele hotelu pana Henriho (Jacques François), až po zcela vytočeného chlapíka v restauraci (Jacques Fabbri). Jen Mimi Coutelier je díky své roli trochu nevýrazná, ale to bylo nejspíš v plánu scénáře. Tento kasovní trhák obdařil výtečnou hudbou Vladimir Cosma. Natáčení probíhalo ve Vichy v Allieru, v Nice na Promenade des Anglais a v hotelu Negresco, v zimních týdnech pak v kasinu Deauville a v dolní Normandii.
Pierre Richard, Aldo Maccione, Jacques François, Mimi Coutelier, Catherine Lachens, Robert Dalban, Jacques Fabbri, Raoul Delfosse, Francis Lax, Robert Castel, Jean-Claude Massoulier, André Penvern, Louis Navarre, Hélène Manesse, Dominique Vallée, Sylvie Folgoas, Gilbert François, Jean-Louis Le Goff, Elisabeth Rambert, Sonia Vareuil, Jacob Weizbluth, Charly Bertoni, Gérard Dauzat, Jean-Pierre Lorrain, Jean Marsiglia, Claude Rossignol, Daniel Auguste, Emile Martin