Lino Ventura

/ 14 července, 1919

14.7.1919 – Parma, Itálie
22.10.1987 (68 let) – Saint-Cloud, Francie

Životopis
Filmové role

Lino Ventura, představitel drsných chlapů a strážců pořádku. Ač postavou nevelký herec, dokázal zahrát velké role – komisař v Sicilském klanu a Doteku medůzy, dobrodruh ve Sto tisíc dolarů na slunci a v Dobrodruzi i dokonalý zabiják, který musí zachraňovat nešťastného sebevraha v komedii Dotěrný chlap.
Narodil se na severu Itálie jako Angiolino Joseph Pascal Ventura, někdy také jako Angelo Borrini. Jeho otcem byl Giovanni Ventura, matkou Luisa Borrini. Měřil 176 cm. Vyrůstal v Paříži, kam se jeho rodina brzy přestěhovala za obživou a na odpor proti rodícímu se italskému fašismu. Jeden z nejlepších francouzských charakterních herců brzy v mládí opustil školu, střídal zaměstnání (učil se za mechanika, roznášel noviny apod.) a stále se nemohl rozhodnout, co bude v životě dělat. Oženil se v roce 1942, ve 23 letech a se svou ženou Odette LeComte, měli čtyři děti (syna Laurenta, dcery Mylene, Lindu, Cléliu). Žili spolu až do Linovy smrti v roce 1987.
Nakonec se rozhodl pro řecko-římský zápas a v roce 1950 se stal profesionálním evropským šampiónem. Zápasnický ring však opustil poté, co v něm utrpěl těžké zranění nohy. Když režisér Jacques Becker hledal pro svůj nový film „gangsterské“ typy, dal 34 letému, herecky zcela nezkušenému Linovi jeho první příležitost, roli „špatného hocha“ v krimi-thrilleru Nesahej na ty prachy (Touchez pas au grisbi-1954). A nehrál s nikým menším než byl Jean Gabin. Na Gabina udělal Lino velký dojem, proto ho podporoval i v jeho další herecké kariéře. Účinkovali spolu v mnoha filmech, např. Razzia sur la Chnouf (1955), Crime et chatiment (1956), Le Rouge est mis (1957) a Maigret klade past (Maigret ten dun piege-1958). S Jeanem Gabinem byli po celý život velmi dobrými přáteli.
Vysoký, zamračený, se zlomeným nosem, francouzský archetyp pravého muže, hrál dlouho jen tvrdé a brutální gangstery nebo bezcitné policajty. Přitom v soukromí to byl jeden z nejskromnějších a nejšlechetnějších lidí. Odmítal veškerá vyznamenání a ceny, včetně Řádu Čestné legie za charitativní činnost.
Od 60. let získával příležitosti hrát také opačnou stranu charakteru (Armáda stínů-1969, Rozhněvaný muž-1979). Diváci milovali i když hrál ničemy např. mafiánského bosse Vito Genoveseho v kriminálním dramatu podle skutečné události, Valachiho svědectví (The Valachi Papers-1972). Na konci své kariéry si Ventura zahrál Jeana Valjeana ve francouzské verzi dramatu Victora Huga Bídníci (Les Misérables, režie Robert Hossein-1982), za což byl nominován na cenu Césara. V roce 1983 pak ve filmu 100 dní v Palermu , natočeném podle skutečné události historie města Palerma, hrál jeho prefekta, generála Dalla Chiesu, bojujícího s mafií.
Poté, co se jeho dceru Lindu postihlo brzy po narození mentální postižení, z vlastních prostředků založil a po celý zbytek života s manželkou vedl organizaci „Perce-neige“ (Sněhová vločka), která pomáhá postiženým dětem. Právě za tuto činnost byl oceněn Řádem Čestné legie. Ventura byl po celý život ve skvělé fyzické kondici a hrál prakticky až do své osudné srdeční příhody v roce 1987 (bylo mu 68 let, když zemřel ve své milované Francii).