Lino Ventura

/ 14 července, 1919

14.7.1919 – Parma, Itálie
22.10.1987 (68 let) – Saint-Cloud, Francie
Lino Ventura, představitel drsných chlapů a strážců pořádku. Ač postavou nevelký herec, dokázal zahrát velké role – komisař v Sicilském klanu a Doteku medůzy, dobrodruh ve 100 000 dolarů na slunci a v Dobrodruzích i dokonalý zabiják, který musí zachraňovat nešťastného sebevraha v komedii Dotěrný chlap.
Narodil se na severu Itálie jako Angiolino Joseph Pascal Ventura, někdy také jako Angelo Borrini. Jeho otcem byl Giovanni Ventura, matkou Luisa Borrini. Měřil 176 cm. Vyrůstal v Paříži, kam se jeho rodina brzy přestěhovala za obživou a na odpor proti rodícímu se italskému fašismu. Jeden z nejlepších francouzských charakterních herců brzy v mládí opustil školu, střídal zaměstnání (učil se za mechanika, roznášel noviny apod.) a stále se nemohl rozhodnout, co bude v životě dělat. Oženil se v roce 1942, ve 23 letech a se svou ženou Odette LeComte, měli čtyři děti (syna Laurenta, dcery Mylene, Lindu, Cléliu). Žili spolu až do Linovy smrti v roce 1987.
Nakonec se rozhodl pro řecko-římský zápas a v roce 1950 se stal profesionálním evropským šampiónem. Zápasnický ring však opustil poté, co v něm utrpěl těžké zranění nohy. Když režisér Jacques Becker hledal pro svůj nový film „gangsterské“ typy, dal 34 letému, herecky zcela nezkušenému Linovi jeho první příležitost, roli „špatného hocha“ v krimi-thrilleru Nesahej na ty prachy (Touchez pas au grisbi-1954). A nehrál s nikým menším než byl Jean Gabin. Na Gabina udělal Lino velký dojem, proto ho podporoval i v jeho další herecké kariéře. Účinkovali spolu v mnoha filmech, např. Razzia sur la Chnouf (1955), Crime et chatiment (1956), Le Rouge est mis (1957) a Maigret klade past (Maigret ten dun piege-1958). S Jeanem Gabinem byli po celý život velmi dobrými přáteli.
Vysoký, zamračený, se zlomeným nosem, francouzský archetyp pravého muže, hrál dlouho jen tvrdé a brutální gangstery nebo bezcitné policajty. Přitom v soukromí to byl jeden z nejskromnějších a nejšlechetnějších lidí. Odmítal veškerá vyznamenání a ceny, včetně Řádu Čestné legie za charitativní činnost.
Od 60. let získával příležitosti hrát také opačnou stranu charakteru (Armáda stínů-1969, Rozhněvaný muž-1979). Diváci milovali i když hrál ničemy např. mafiánského bosse Vito Genoveseho v kriminálním dramatu podle skutečné události, Valachiho svědectví (The Valachi Papers-1972). Na konci své kariéry si Ventura zahrál Jeana Valjeana ve francouzské verzi dramatu Victora Huga Bídníci (Les Misérables, režie Robert Hossein-1982), za což byl nominován na cenu Césara. V roce 1983 pak ve filmu 100 dní v Palermu , natočeném podle skutečné události historie města Palerma, hrál jeho prefekta, generála Dalla Chiesu, bojujícího s mafií.
Poté, co se jeho dceru Lindu postihlo brzy po narození mentální postižení, z vlastních prostředků založil a po celý zbytek života s manželkou vedl organizaci „Perce-neige“ (Sněhová vločka), která pomáhá postiženým dětem. Právě za tuto činnost byl oceněn Řádem Čestné legie. Ventura byl po celý život ve skvělé fyzické kondici a hrál prakticky až do své osudné srdeční příhody v roce 1987 (bylo mu 68 let, když zemřel ve své milované Francii).


1987
La rumba

1984
100 dní v Palermu
Sedmý terč

1983
Drsný chlapík

1982
Probuď se, špione
Ubožáci

1981
Svědek

1980
Milenci na neděli

1978
Dotek Medúzy
Motýl na rameni
Rozhněvaný muž

1976
Ctihodné mrtvoly

1975
Klec
Nelítostný souboj

1974
Facka
Uomini duri

1973
Dotěrný chlap
Le Far-West
Mlčenlivý
Nejpomatenější rozum
Šťastný nový rok

1972
Dobrodružství je dobrodružství
Valachiho svědectví

1971
Fantasia chez les ploucs
Rumový bulvár

1970
Poslední adresa

1969
Armáda stínů
Sicilský klan

1968
Dravec

1967
Dobrodruzi

1966
Avec la peau des autres
Druhý dech
My se nehněváme

1965
L’Arme à gauche
La Métamorphose des cloportes
Les Grandes gueules

1964
100 000 dolarů na slunci
Le Monocle rit jaune
Pláč pro banditu
Tajný policista

1963
Povedení strejcové
Žebrácká opera

1962
Carmen di Trastevere
Nevítaný dědic
Les Petits matins
Ďábel a desatero

1961
Il Re di Poggioreale
La ragazza in vetrina
Les Lions sont lâchés
Poslední soud

1960
Les Mystères d’Angkor – 1ère partie
Taxi do Tobruku
Velký risk

1959
Douze heures d’horloge
Le Chemin des écoliers
Marie-Octobre
Ulice Montmartre č.125
Un témoin dans la ville
Šelma na svobodě

1958
Maigret klade past
Milenci z Montparnassu
Pensione Edelweiss
Výtah na popraviště
Zdraví vás Gorila

1957
Action immédiate
Ces dames préferent le mambo
Le Feu aux poudres
L’étrange Monsieur Steve
Le Rouge est mis
Trois jours à vivre

1956
Zločin a trest
Zákon ulic

1955
Když je v Paříži noc

1954
Nesahejte na prachy



Share this Post