Marlène Jobert
4.11.1940 – Alžír, Alžírsko
Při studiu si počátkem 60. let přivydělávala statováním ve filmech a kreslením reklam. Divadelní debut na sebe nenechal dlouho čekat – na jevišti Théatre Montparnasse po boku Yvesa Montanda (byl jejím velmi přísným učitelem na konzervatoři) a Pierra Mondyho ve hře Tisíc klaunů dostala první velkou příležitost. Bylo jen otázkou času, kdy si něžné rusovlásky všimne film. Stejně jako objevil Jean-Luc Godard pro film mladého Belmonda, nabídl první filmovou roli i Marléne Jobertové. Ve filmu Mužský rod, ženský rod dostala jednu z hlavních rolí.
Pihovatou zrzku si diváci oblíbili ještě víc jako Ritu ve filmu Nepřemožitelná Leontýna. A potom už na ni čekala řada krásných rolí ve filmech nejrůznějších žánrů – ať už to byla ctižádostivá a domýšlivá Charlotte v historické komedii Manželé z roku II, kde zářila společně s Jeanem-Paulem Belmondem, nebo rozpustilá Lorena prchající s dvěma muži před nacistickými pronásledovateli v tragikomedii Vzali nohy na ramena. Hrála se šarmem i tajemstvím v očích osudové ženy v gangsterkách a kriminálních filmech, ale dokázala být přesvědčivá i v komorních psychologických dramatech, jako byla role tlumočnice Claire, která se musí vyrovnat s amputací prsu ve filmu Nahá láska.
Když se jí v roce 1980 narodila ze vztahu s chirurgem Walterem dvojčata Eva a Joy, na čas přerušila hereckou kariéru. Jak sama řekla, „zpomalila jsem tempo svého hereckého života na minimum”. Ale ne hned – tři měsíce po narození dcer natáčela film Špinavá záležitost a vzápětí potom hrála na jevišti.
K herecké profesi se časem vrátila – zralejší a plná nápadů. Když natočila film Jezdci z bouřky, nazpívala k němu i úvodní píseň, a to s vlastním textem. Následovně vydala úspěšnou desku s názvem Věčná je potřeba lásky, pro kterou si napsala deset písní. V posledních dvaceti letech ji mnohem víc hereckých příležitostí nabídla francouzská televize, navíc se Marléne Jobertová stala uznávanou autorkou dětských knížek. Přestože má ráda všechny své profese, jen o té herecké prohlásila: „Mám ji ráda tak vášnivě, že se jí někdy věnuji na svůj vkus až příliš…”
Čápi mají svojí hlavu
1984
Les Cavaliers de l’orage
Souvenirs souvenirs
1983
Effraction
1981
Nahá láska
Špinavá záležitost
1979
Grandison
Il Giocattolo
Válka policajtů
1978
Jdi za mámou, táta pracuje
1977
Jako klíště
L’imprécateur
1976
Dobrák a zlí lidé
1975
Bláznivá na zabití
1974
Juliette a Juliette
Ne tak zlý
Tajemství
1972
Nous ne vieillirons pas ensemble
1971
Catch Me a Spy
Deset strašných dní
Manželé z roku II
Vzali nohy na ramena
1970
Cestující v dešti
Poslední adresa
1969
L’astragale
1968
Nepřemožitelná Leontýna
1967
Alexandre le bienheureux
Zloděj z Paříže
1966
Martin Soldat
Mužský rod, ženský rod
