Melodie podzemí ( Mélodie en sous-sol)
/ 28 května, 2024
Země: Francie, Itálie
Rok: 1963
Žánr: detektivní, drama
Minutáž: 118 min
Sous-sol je místo na okraji Paříže, které si kdysi vybral Charles (Jean Gabin), aby tam strávil život v klidu, obklopen přírodou. Jenže stačilo pár let, a vše je jinak. Z Charlese se stal kriminálník, a když se po pěti letech vrací z vězení, najde svůj dům obklopený panelákovou čtvrtí. Jeho manželka Ginette (Viviane Romance) mu udělá kávu, a mezi řečí se zmíní, že stavební společnost by chtěla odkoupit jejich pozemek za vysokou částku, za kterou by si mohli otevřít hotýlek na Riviéře. O tom ale Charles nechce ani slyšet, podle něj jde jen o otročinu, a navíc, má už své plány. Samozřejmě další akci, ze které bude mnohem víc peněz. Potřebuje ale schopného komplice, protože jeho starý kamarád z vězení Mario (Henri Virlogeux) přiznává, že už na takovou práci fyzicky nemá. Charles tedy na doporučení angažuje mladého povaleče a lumpa Francise Verlota (Alain Delon), a jeho spolehlivého švagra Louise Naudina (Maurice Biraud), který bude představovat sluhu a řidiče. Celá společnost přijede do přímořského letoviska Cannes, kde má Francois za úkol hrát roli naboba, a proniknout do místních uměleckých kruhů kolem casina Palm Beach. To se mu povede, když se seznámí s dívkou z baletu Brigitte (Carla Marlier), nicméně zapomene udržovat kontakt s Charlesem, což vede k tomu, že Charles chce celou akci ukončit. Francis ho ale přesvědčí o tom, že svou roli zvládl, a akce může začít. Vše běží podle plánu, jen nikdo nepočítá s paparazzim, který v nevhodnou chvíli udělá snímek do místních novin…
Tento černobílý film Henriho Verneuila z roku 1963 podle scénáře Alberta Simonina původně zaujal Michela Audiarda, který navrhl režisérovi filmové zpracování. Snímek, který se v devadesátých letech dočkal kolorování, je v první půli celkem poklidně plynoucí detektivkou, kde obě hlavní hvězdy, Gabin a Delon, podávají svoje standardní výkony. Pak se ale akce začne zrychlovat, a z filmu se stane napínavá podívaná, která spěje až do hořkého konce. Nápaditou a vkusnou hudbou opatřil snímek Michel Magne, známý tvůrce hudby k Fantomasovi, který si ve filmu i zahrál malou roli dirigenta orchestru. V malých rolích se tu mihnou třeba Henri Attal (kamarád Francise) nebo Dora Doll (falešná hraběnka). Do role Francise měl být původně obsazen Jean-Louis Trintignant, ale přednost dostal Delon, který chtěl získat více prestiže u francouzského publika, a zavázal se natočit film zadarmo, což producenty zaujalo. Nicméně Delon měl podmínku, že dostane práva na promítání pro Japonsko, SSSR a Argentinu. V Japonsku našel herec distributora, a tak nakonec na filmu vydělal desetkrát víc než hlavní hvězda Jean Gabin.
Jean Gabin, Alain Delon, Maurice Biraud, Viviane Romance, Claude Cerval, Carla Marlier, Henri Virlogeux, José Luis de Vilallonga, Rita Cadillac, Dominique Davray, Dora Doll, Germaine Montero, Marc Arian, Henri Attal, Jacques Bertrand, Charles Bouillaud, Christian Brocard, Adrien Cayla-Legrand, Anne-Marie Coffinet, Pierre Collet, Jean-Jacques Delbo, Pierre Duncan, Édouard Francomme, Gabriel Gobin, Alain Janey, Rudy Lenoir, Sylvain Lévignac, Michel Magne, Antoine Marin, Olivier Mathot, Paul Mercey, Bernard Musson, Laure Paillette, Henri Poirier, Robert Rollis, Louis Viret, Georges Wilson, Jean-Pierre Zola, Claudine Berg
