Osudová role Michele Mercier
Roztomilá dcerka francouzského lékárníka Jocelyne Yvonne Renée Mercier odmalička chtěla být baletkou. Tehdejší válečné prostředí sice pro splnění jejího snu neposkytovalo zrovna ideální podmínky, ale ona si šla za svým. Už v šestnácti letech se vznášela na špičkách po jevišti v Nice. Brzy se jí začaly sypat úspěchy – získala angažmá v divadle Champs Elysées v Paříži. Ale jí to nestačilo, byla cílevědomá a mířila výš. Navštěvovala kurzy herectví, odcestovala na rok do Londýna a dočkala se první role ve filmu Luciferova dcera. Filmařům se její rodné jméno zdálo příliš dlouhé a staromódní. Co kdyby se jí říkalo Michéle? Pro dívku to byl šok – tak se totiž jmenovala její mladší sestra, která zemřela v pěti letech na tyfus. Nakonec ale souhlasila. Jméno bylo také důkazem obdivu její profesní partnerky Michéle Morganové, jež jí ho zapůjčila. Mercier se ale objevovala jen v okrajových komediích a méně známých filmech, což stále nebylo podle jejích představ. Přála si okusit slávu světoznámé herečky. Až přišel osudný konkurz na Angeliku.
Při zkoušce Michéle prý předvedla tak přesvědčivý výkon a zahrála tak věrohodný výbuch hněvu, že neměla konkurenci. Převálcovala takové herecké hvězdy jako Brigitte Bardot a Catherine Deneuve. Také jim byla Angelika nabídnuta, žádná z nich ale v konkurzu neuspěla. Michéle navíc nebyla tuctová blondýna a vystupovala s přirozenou povýšeností, která dodala krásné markýze potřebný šmrnc. Stala se hvězdou a splnila si tak další sen – ale jen na chvíli. Po obrovském úspěchu pentalogie se stala téměř synonymem Angeliky, a to hereččinu kariéru paradoxně nakonec zničilo. Důvod byl prostý. Filmaři nestáli o to, mít ve filmu zase Angeliku, a herečka nemohla najít práci. Štěstí jí nepřálo ani ve vztazích.
„Zničila mi úplně celý život. Všichni muži, kteří se mi dvořili, chtěli ve skutečnosti svést Angeliku… ne mě,“ prohlašuje trpce o svém údělu herečka. Navíc při natáčení prožila obrovské milostné zklamání – bezhlavě se zamilovala do svého hereckého partnera Roberta Hosseina, který byl ovšem ženatý. Snažila se získat ho pro sebe, ale on ji odmítl. To mu Mercier nedarovala a tvrdě se mu mstila. Jejich vztah se proměnil v otevřenou nenávist. „Neznám nikoho tak namyšleného a panovačného, jako je Mercier,“ prohlásil o herečce Hossein. Muž, jehož si nakonec krásná Michéle vzala, byl alkoholik a manželství brzy skončilo rozvodem. Podruhé se vdala za známého závodníka Claude Bourlliota. Ten po dvanácti letech zmizel i s jejími šperky. Prožila dramatický vztah s italským princem, jenž si ji nakonec odmítl vzít. O románku se šachem, který ji zahrnul diamanty a pak se ji pokusil znásilnit, psaly všechny světové bulváry. Životní trable a zklamání přivedly Mercier až na úplné dno. Aby měla z čeho žít, postupně rozprodávala své obrazy, nábytek, šperky a kostýmy Angeliky. Až po několika letech se znovu vrátila k filmu snímkem La Rumbera, v srdcích diváků však navždy zůstane Markýzou andělů.