Pierre Granier-Deferre
V roce 1954, po studiích na Institutu pro pokročilá filmová studia (IDHEC), se Pierre Granier-Deferre vyučil řemeslu jako asistent režie, zejména u Marcela Carného. Dlouhou dobu je asistentem Marcela Camuse a Jeana-Paula Le Chanoise. Svůj první velký film Le Petit Garçon de l’élévateur natočil v roce 1961. Do roku 2006 režíroval více než čtyřicet filmů a televizních inscenací, spolupracoval s prestižními herci, jako jsou Simone Signoret, Lino Ventura, Jean Gabin, Alain Delon či Romy Schneiderová. Také natočil několik epizod Maigreta s Bruno Cremerem pro televizi.
V roce 1965 režíroval film La Métamorphose des cloportes podle románu Alphonse Boudarda. Na počátku 70. let dvakrát režíroval Jeana Gabina, nejprve v thrilleru Heroin a poté v psychologickém dramatu Kočka, Granier-Deferrově první adaptaci románu Georgese Simenona, ve kterém hrála Simone Signoret. Tyto dva filmy definitivně odstartovaly jeho kariéru.
Granier-Deferre se znovu spojí se Simenonem pro svůj další film Vdova Coudercová, s dvojicí Alain Delon – Simone Signoret a poté pro Vlak (1973), film s Romy Schneider a Jean-Louis Trintignantem, který se odehrává během porážky Francie ve válce v roce 1940.
Z jeho dalších filmů ze 70. let jmenujme drama Klec (1975), snímek, v nemž proti sobě stojí Lino Ventura a Ingrid Thulin, detektivku Nelítostný souboj (1975), opět s Lino Venturou a Patrickem Dewaerem a sentimentální drama Žena u okna (1976), adaptace románu Pierra Drieu La Rochelle s Romy Schneider v hlavní roli.
V roce 1981 byl za film Zvláštní případ, v němž zaměstnanec (v podání Gérarda Lanvina) neustál rafinované svádění svého šéfa (Michel Piccoli) a podlehl ztrátě identity, vyznamenán cenou Prix Louis-Delluc. Následující rok získal Césara za nejlepší scénář k Hvězda severu, Simenonově čtvrté adaptaci, v níž opět hrála Simone Signoret, která si tentokrát zahrála společně s Philippem Noiretem.
V červenci 1982 měl režírovat herce Alaina Delona a Romy Schneider na natáčení filmu L’un contre l’autre, ale po smrti herečky 29. května byl projekt zrušen a natáčení nikdy nezačalo.
V roce 1995 natočil svůj poslední celovečerní film Le Petit Garçon. Následně se věnoval natáčení filmů pro televizi, včetně několika ze série Maigret.
Je otcem jezdkyně a cirkusové umělkyně Valérie Fratellini, herečky Célie Granier-Deferre a režiséra Denyse Granier-Deferre.
Le petit garçon
1993
Archipel
1992
La voix
1990
L‘ Autrichienne
1988
La couleur du vent
1987
Utonutí zakázáno
1986
Cours privé
1985
Muž se stříbrnýma očima
1983
Vincentův přítel
1982
Hvězda severu
1981
Zvláštní případ
1979
Doktor
1976
Žena u okna
1975
Klec
Nelítostný souboj
1974
Vyvolení
1973
Le Fils
Vlak
1971
Kočka
Vdova
1970
Heroin
1967
Le Grand dadais
1966
Paris au mois d’août
1965
La Métamorphose des cloportes
1963
Les Aventures de Salavin
1962
Le Petit Garçon de l’ascenseur
Svatební dort
1995
Le petit garçon
1993
Archipel
1992
La voix
1988
Asijské stigma
1987
Utonutí zakázáno
1986
Cours privé
1984
Silvestr u Boba
1983
Vincentův přítel
1982
Hvězda severu
1981
Zvláštní případ
1979
Doktor
1976
Žena u okna
1974
Vyvolení
1973
Le Fils
Vlak
1971
Kočka
Vdova
1970
Heroin
1967
Le Grand dadais
1966
Paris au mois d’août
1965
La Métamorphose des cloportes
1962
Le Petit Garçon de l’ascenseur