Pierre Granier-Deferre

/ 22 července, 1927

22.7.1927 – Paříž Francie
16.11.2007 (80 let) – Paříž, Francie
Pierre Granier-Deferre, režisér filmu Nelítostný souboj s Lino Venturou, byl filmařem, který se postavil proti nové vlně a pokračoval v natáčení filmů v tradičním stylu.
V roce 1954, po studiích na Institutu pro pokročilá filmová studia (IDHEC), se Pierre Granier-Deferre vyučil řemeslu jako asistent režie, zejména u Marcela Carného. Dlouhou dobu je asistentem Marcela Camuse a Jeana-Paula Le Chanoise. Svůj první velký film Le Petit Garçon de l’élévateur natočil v roce 1961. Do roku 2006 režíroval více než čtyřicet filmů a televizních inscenací, spolupracoval s prestižními herci, jako jsou Simone Signoret, Lino Ventura, Jean Gabin, Alain Delon či Romy Schneiderová. Také natočil několik epizod Maigreta s Bruno Cremerem pro televizi.
V roce 1965 režíroval film La Métamorphose des cloportes podle románu Alphonse Boudarda. Na počátku 70. let dvakrát režíroval Jeana Gabina, nejprve v thrilleru Heroin a poté v psychologickém dramatu Kočka, Granier-Deferrově první adaptaci románu Georgese Simenona, ve kterém hrála Simone Signoret. Tyto dva filmy definitivně odstartovaly jeho kariéru.
Granier-Deferre se znovu spojí se Simenonem pro svůj další film Vdova Coudercová, s dvojicí Alain Delon – Simone Signoret a poté pro Vlak (1973), film s Romy Schneider a Jean-Louis Trintignantem, který se odehrává během porážky Francie ve válce v roce 1940.
Z jeho dalších filmů ze 70. let jmenujme drama Klec (1975), snímek, v nemž proti sobě stojí Lino Ventura a Ingrid Thulin, detektivku Nelítostný souboj (1975), opět s Lino Venturou a Patrickem Dewaerem a sentimentální drama Žena u okna (1976), adaptace románu Pierra Drieu La Rochelle s Romy Schneider v hlavní roli.
V roce 1981 byl za film Zvláštní případ, v němž zaměstnanec (v podání Gérarda Lanvina) neustál rafinované svádění svého šéfa (Michel Piccoli) a podlehl ztrátě identity, vyznamenán cenou Prix Louis-Delluc. Následující rok získal Césara za nejlepší scénář k Hvězda severu, Simenonově čtvrté adaptaci, v níž opět hrála Simone Signoret, která si tentokrát zahrála společně s Philippem Noiretem.
V červenci 1982 měl režírovat herce Alaina Delona a Romy Schneider na natáčení filmu L’un contre l’autre, ale po smrti herečky 29. května byl projekt zrušen a natáčení nikdy nezačalo.
V roce 1995 natočil svůj poslední celovečerní film Le Petit Garçon. Následně se věnoval natáčení filmů pro televizi, včetně několika ze série Maigret.
Je otcem jezdkyně a cirkusové umělkyně Valérie Fratellini, herečky Célie Granier-Deferre a režiséra Denyse Granier-Deferre.


1995
Le petit garçon

1993
Archipel

1992
La voix

1990
L‘ Autrichienne

1988
La couleur du vent

1987
Utonutí zakázáno

1986
Cours privé

1985
Muž se stříbrnýma očima

1983
Vincentův přítel

1982
Hvězda severu

1981
Zvláštní případ

1979
Doktor

1976
Žena u okna

1975
Klec
Nelítostný souboj

1974
Vyvolení

1973
Le Fils
Vlak

1971
Kočka
Vdova

1970
Heroin

1967
Le Grand dadais

1966
Paris au mois d’août

1965
La Métamorphose des cloportes

1963
Les Aventures de Salavin

1962
Le Petit Garçon de l’ascenseur

2010
Svatební dort

1995
Le petit garçon

1993
Archipel

1992
La voix

1988
Asijské stigma

1987
Utonutí zakázáno

1986
Cours privé

1984
Silvestr u Boba

1983
Vincentův přítel

1982
Hvězda severu

1981
Zvláštní případ

1979
Doktor

1976
Žena u okna

1974
Vyvolení

1973
Le Fils
Vlak

1971
Kočka
Vdova

1970
Heroin

1967
Le Grand dadais

1966
Paris au mois d’août

1965
La Métamorphose des cloportes

1962
Le Petit Garçon de l’ascenseur



Share this Post