Sacha Giutry
24.6.1957 (72 let) – Paříž, Francie
V roce 1916 natočil svůj první film Ceux de chez nous, vlastenecký dokument ilustrující díla některých francouzských umělců, například Augusta Renoira nebo Augusta Rodina. V roce 1917 napsal scénář a hrál ve filmu Un Roman d’amour et d’aventures pod vedením Reného Hervila a Louise Mercantona, což byla zkušenost, která ho neuspokojila.
Teprve v roce 1935 se vrátil do filmového studia, aby režíroval a hrál ve filmu Pasteur, životopisu slavného vědce. Film natočený podle divadelní hry, kterou Guitry napsal v roce 1919, byl komerčním neúspěchem, a tak pokračoval v psaní a hraní nových divadelních her.
Po filmu Pasteur následovala komedie Bonne chance, která byla napsána přímo pro filmové plátno. Jen v roce 1936 uvedl Guitry do kin nejméně čtyři filmy, včetně filmových verzí dvou svých nejznámějších her: Faisons un rêve (napsaná v roce 1916) a Mon Père avait raison (napsaná v roce 1919). Natočil také film Le Roman d’un tricheur, tentokrát podle povídky, kterou vydal v roce 1934. Navzdory vlažným recenzím se film setkal s příznivým ohlasem veřejnosti a byl úspěšný i v USA. Dnes je považován za jeho nejinovativnější film.
V roce 1937 napsal scénář k filmu Les perles de la couronne a společně s Christianem-Jacquem jej režíroval. Ambiciózní a nákladná historická fantasy s prestižním hereckým obsazením zaznamenala kritický i komerční úspěch. Ve stejném duchu pokračoval Guitry i v následujícím roce ve filmu Remontons les Champs Élysées. Druhá světová válka jeho aktivity nezastavila. Během okupace režíroval a hrál zejména v historickém filmu Le Destin fabuleux de Désiré Clary, sentimentálním dramatu Donne-moi tes yeux a životopisném filmu La Malibran.
Je prokázáno, že v tomto období měl Guitry příležitostné kontakty s příslušníky okupačních sil, ačkoli spolupracoval pouze s francouzskými nezávislými producenty, nedovolil, aby se jeho hry hrály v Německu, a měl určité problémy s německou cenzurou. Dokázal si však také udržet okázalý životní styl, který ostře kontrastoval s životem v nouzi, jenž byl osudem většiny jeho současníků.
Možná i proto byl Guitry v srpnu 1944, po osvobození Paříže, na základě anonymního udání zatčen ve svém domě. Po dvou měsících věznění byl propuštěn na svobodu, ale přestože proti němu nebylo vzneseno žádné oficiální obvinění, nesměl vystupovat na jevišti ani na filmovém plátně. Nakonec byl v roce 1947 očištěn a mohl pokračovat ve své práci. Jeho pověst však byla pošramocena a v následujících letech často čelil nepřátelství části tisku.
Pro svůj návrat chtěl Guitry natočit film o historické osobnosti Charles-Maurice de Talleyrand, ale jeho scénář byl zamítnut. Guitry tedy upravil svůj scénář pro divadlo a ujal se titulní role a nakonec scénář uplatnil ve filmu Le Diable boîteux.
Guitry byl i nadále plodný, psal nové hry, oživoval staré úspěchy, psal scénáře, režíroval filmy. Veselost předválečných děl však vystřídal jízlivější humor, jako například ve filmu La Poison (1951), který v době svého uvedení vzbudil převážně negativní ohlasy, ale dnes je považován za jeden z jeho nejlepších filmů.
Ke změně nálady došlo v roce 1953, kdy byl do kin uveden film Si Versailles m’était conté, další vysokorozpočtová historická fantasy, která zaznamenala velký úspěch. V té době se Guitryho zdravotní stav zhoršoval, což ho na konci roku 1953 donutilo vzdát se divadelního herectví. Navzdory své špatné kondici Guitry, povzbuzen přijetím filmu Si Versailles m’était conté, napsal a režíroval další dvě historická dramata Napoléon (1954) a Si Paris nous était conté (1956). Jeho celkový stav byl natolik špatný, že pro tento poslední film pověřil producenta, aby použil Henri-George Clouzota a Marcela Acharda jako záložní postavy, pokud by se ocitl v nemožnosti film dokončit. Jeho celkový stav byl natolik špatný, že pro tento poslední film pověřil producenta, aby použil Henri-George Clouzota a Marcela Acharda jako záložní postavy, pokud by se ocitl v nemožnosti film dokončit. Svou kariéru Guitry zakončil dvěma komediemi Assasins et voleurs (1955) a Les Trois font la paire (1957). Zemřel v létě 1957.
Guitryho filmy jsou jen částí jeho odkazu. Zanechal nám také více než 100 divadelních her, nespočet bonmotů a vzpomínku na ráznou, často kontroverzní osobnost. Jeho filmy byly často kritikou oceňovány. Některé z nich byly natočeny opravdu rychle (11 dní La Poison, 8 dní Faisons un rêve a Mon Père avait raison). Ať už jsou filmy natočeny podle divadelní hry, nebo ne, dialogy jsou v jeho filmech vždy prvořadé, a když adaptoval své hry, nikdy se nesnažil skrýt jejich divadelní původ. Je zvláštní, že filmy, které byly v době svého vzniku vysoce hodnoceny, nejsou dnes těmi nejlépe hodnocenými.
Assassins et voleurs
Les Trois font la paire
1956
Si Paris nous était conté
1955
Napoléon
1954
Si Versailles m’était conté
1953
La Vie d’un honnęte homme
1952
Je l’ai été trois fois
1951
Deburau
La Poison
Tu m’as sauvé la vie
1950
Le Trésor de Cantenac
1949
Aux deux colombes
Toâ
1948
Le Diable boiteux
Le Comédien
1944
La Malibran
1943
Donne-moi tes yeux
1942
Le Destin fabuleux de Désirée Clary
1939
Ils étaient neuf célibataires
1938
Historky Elysejských polí
Quadrille
1937
Désiré
Les Perles de la couronne
1936
Faisons un rêve
Mon père avait raison
Le Nouveau testament
Román podvodníka
1935
Bonne chance!
Pasteur
Zločin v ráji
1997
Quadrille
1958
La Vie à deux
1957
Assassins et voleurs
Les Trois font la paire
1956
Si Paris nous était conté
1955
Napoléon
1954
Si Versailles m’était conté
1953
La Vie d’un honnęte homme
1952
Je l’ai été trois fois
1951
Adhémar ou le jouet de la fatalité
Deburau
La Poison
1950
Le Trésor de Cantenac
1949
Aux deux colombes
Toâ
1948
Le Diable boiteux
1944
La Malibran
1943
Donne-moi tes yeux
1942
Le Destin fabuleux de Désirée Clary
1939
Ils étaient neuf célibataires
1938
L‘ Accroche-coeur
Historky Elysejských polí
Quadrille
1937
Les Perles de la couronne
1936
Faisons un rêve
Mon père avait raison
Le Nouveau testament
Román podvodníka
1935
Bonne chance!
Pasteur
Si Paris nous était conté
1955
Napoléon
1954
Si Versailles m’était conté
1952
Je l’ai été trois fois
1951
Deburau
La Poison
Tu m’as sauvé la vie
1950
Le Trésor de Cantenac
1949
Aux deux colombes
Toâ
1948
Le Diable boiteux
Le Comédien
1944
La Malibran
1943
Donne-moi tes yeux
1942
Le Destin fabuleux de Désirée Clary
1939
Ils étaient neuf célibataires
1938
Historky Elysejských polí
Osmá žena Modrovousova
Quadrille
1937
Désiré
Les Perles de la couronne
1936
Faisons un rêve
Mon père avait raison
Le Nouveau testament
Román podvodníka
1935
Bonne chance!
Pasteur
1923
La Voyante
Si Versailles m’était conté
