Venantino Venantini

/ 17 dubna, 1930

17.4.1930 – Fabriano, Itálie
9.10.2018 (88 let) – Viterbo, Itálie
„Teda řeknu vám, to není fér!“ pronesl pasák Mario ve filmu Policajt nebo rošťák, načež inkasoval ránu pěstí od divizního komisaře Borowitze, alias Jean-Paul Belmonda. Enrico Venantino Venantini, známý jako Venantino Venantini, proslul ale nejprve v Itálii jako herec vedlejších rolí Ettoreho Scoly a Dina Risiho, brzy nato si ho všimli i francouzští režiséři. Často spolupracoval s Georgesem Lautnerem (Povedení strejcové, Policajt nebo rošťák, Attention, une femme peut en cacher une autre!) a Gérardem Ourym (Smolař, Pošetilosti mocných aj.).
Enrico Venantini byl předurčen k malířské kariéře. V polovině 50. let získal stipendium, které mu umožnilo na čas opustit Itálii a odjet do Paříže, kde studoval na École nationale supérieure des beaux-arts. Aby mohl financovat svá studia, souhlasil s účinkováním v několika filmech jako komparzista, mimo jiné ve filmech Quo vadis a Ben-Hur.
V roce 1960 ho chtěl Franco Rossi obsadit do významnější role. Zpočátku se zdráhal, ale nakonec souhlasil, protože natáčení filmu L’Odyssée nue mělo probíhat na Tahiti. Od té doby získával menší zakázky. V roce 1963 došlo k rozhodujícímu setkání: francouzský režisér Georges Lautner mu nabídl roli ve svém novém filmu Povedení strejcové (Les Tontons flingueurs), kriminální komedii s Lino Venturou v hlavní roli, která zaznamenala velký úspěch. Tím začala Venantiniho dvojí kariéra, jedna v Itálii a druhá ve Francii, kde se proslavil svým svůdným vzhledem a okouzlujícím francouzským přízvukem. Úspěch filmu Povedení strejcové měl ještě v čerstvé paměti, a tak se ihned připojil k Lautnerovi při natáčení komedie Salát z kořínků s Louisem de Funèsem a mladou herečkou Mireille Darc. Spolupráce s Georgesem Lautnerem, který se rychle stal jeho přítelem, pokračovala i v dalších letech. Lautner herci zajistil roli ve filmech Galia, La Grande Sauterelle, Il était une fois un flic a Laisse aller… c’est une valse, čtyřech filmech, v nichž hrál po boku Mireille Darc.
O několik let později si zahrál společně s Jean-Paulem Belmondem pasáka ve filmu Policajt nebo rošťák. V roce 1964 se také znovu sešel s Louisem de Funésem a s filmem Gérarda Ouryho Smolař se dostal na vrchol francouzského kasovního žebříčku. Díky své koktavé postavě se stal známým. Opět hrál po boku de Funése ve filmech Grand restaurant pana Septima a poté Pošetilosti mocných. V Itálii si zahrál ve všech oblíbených filmových žánrech: western (Bandidos), válečný film (Bitva o Anzio), dobrodružný film (Herkulova dobrodružství) a dokonce i erotický film (Emmanuelle l’antivierge, Černá Emanuelle).
Od roku 1971 pravidelně spolupracoval s Dinem Risim, a to jak v dobrých filmech (Knězova žena, Poslední příšery), tak v těch méně známých (Dobrý král Dagobert). Během své kariéry se podílel na režii Rogera Vadima, Christiana-Jaquea, Clauda Lelouche, Ettoreho Scoly a Američana Richarda Donnera. V roce 1978 si zahrál šoféra Michela Galabru v hitu Edouarda Molinaro Klec bláznů.
Ačkoli v roce 2000 točil méně filmů, stále byl pravidelně k vidění v televizi v minisérii Frank Riva s Alainem Delonem a v první sezóně seriálu Mafiáni, klan. V roce 2007 byl součástí party starých zločinců ve filmu Samuela Benchetrita J’ai toujours rêvé d’être un gangster1. Černobílý film byl poctou velkým letům kinematografie, která byla Venantinimu tak blízká. Krátce nato se herec vrátil do L’Immortel, další gangsterky, tentokrát od Richarda Berryho.
V dubnu 2009 se zúčastnil festivalu kriminálních filmů v Beaune, aby vzdal hold Georgesi Lautnerovi, s nímž natočil celkem deset filmů. Režisér zemřel v listopadu 2013 a Claude Rich zemřel v červenci 2017, takže Venantino Venantini zůstal spolu s Béatrice Delfeovou a Georgesem Nojaroffem posledními žijícími členy hereckého uskupení snímku Povedení strejcové.
V roce 2014 si zahrál v italském hororu Phantasmagoria režisérů Mickaela Abbateho, Domiziana Cristophara a Tiziana Martelly. V prosinci 2015 vydal svou autobiografii Le Dernier des Tontons Flingueurs s předmluvou Laurenta Gerry, kterou vydalo nakladatelství Éditions Michel Lafon. Ve stejném měsíci se znovu setkal s Claudem Lelouchem, který mu svěřil roli otce Jeana Dujardina v romantické komedii Un plus une.
V roce 2017 si zahrál svou pravděpodobně poslední roli, Leonarda da Vinciho, v televizním seriálu L’Art du crime.
V témže roce byla kvůli znehodnocení negativu francouzsko-italského filmu Paris est toujours Paris zadána pod jeho patronací 4K restaurace. Dne 17. dubna 2018, ke svým narozeninám, představil restaurování filmu Paris est toujours Paris v pařížském kině Mac Mahon.
Venantino Venantini zemřel 9. října 2018 ve věku 88 let v nemocnici ve Viterbu u Říma po operaci. V létě si zlomil krček stehenní kosti. Venantino Venantini je otcem herce Luky Venantiniho a Victorie Venantinové.


2019
All You Ever Wished For

2017
Maryline
Vive la crise!

2016
Marseille

2015
La Vie très privée de Monsieur Sim
Un plus une

2014
Papa Lumière
Phantasmagoria

2011
Bloody Sin
Hyde’s Secret Nightmare

2010
22 výstřelů
The Museum of Wonders

2008
Je nám osmnáct

2007
Myslím, že ji miluji
Vždycky jsem chtěl být gangster

2004
Le Retour de James Bataille

2003
Ho visto le stelle
Livraison à domicile

1999
Toni

1998
Le Dîner
Le faremo tanto male

1997
Osmnáctý anděl
1996 Giovani e belli

1992
Zkouška paměti

1990
The King’s Whore

1989
Madam
Rozchod po francouzsku

1987
Láska a vášeň

1985
Final Justice
Herkulova dobrodružství
Jestřábí žena
Kajícník
Liberté, égalité, choucroute
Sogni erotici di Cleopatra
The Assisi Underground

1984
Dobrý král Dagobert

1983
2019: Noví barbaři
Exterminátoři v roce 3000
Pozor! Je vaše žena jen vaše žena?

1982
Dio li fa e poi li accoppia
Do postele vždy a ochotně
Giggi il bullo

1981
Longshot
Ženy od hluboké řeky

1980
Apokalypsa kanibalů
Bestie ve vesmíru
La ragazza del vagone letto
Luca il contrabbandiere
Miliónový brouk
Páter Thomas
Sesso profondo
Terasa

1979
Aféra Concorde
Gardenia, il giustiziere della mala
Humanoid
Od Corleone až po Brooklyn
On est venu là pour s’éclater
Policajt nebo rošťák
Riavanti… Marsch!

1978
Il letto in piazza
Klec bláznů
La guerra dei robot
La via della prostituzione
Poslední útok
První láska

1977
L’altra metà del cielo
La bidonata
Nove ospiti per un delitto
René la canne

1976
Emanuella: Reportér z Orientu
Il pomicione
Liberi armati pericolosi
Per amore o per forza
Una donna chiamata Apache

1975
Calore in provincia
Emanuelle nera
Emmanuelle II

1974
Amore libero – Free Love
Celý jeden život
Le Führer en folie

1973
La Polizia è al servizio del cittadino?
La padrina
Les Diablesses
Lion’s Share
Number one
Profession : Aventuriers
Troppo rischio per un uomo solo
Un modo di essere donna

1972
La rossa dalla pelle che scotta
Le Rempart des Béguines
Racconti proibiti… di niente vestiti

1971
Byl jednou jeden policajt
Jsem nevěrný manžel
Knězova manželka
La araucana
Macédoine
Pošetilost mocných
V rytmu valčíku

1969
Erotissimo
L’odio è il mio Dio
Playgirl 70
Válka Leopardů

1968
Anzio
La matriarca
Lady Hamiltonová
Un killer per Sua Maestà
Vivre la nuit

1967
Bandidos
Round Trip
Velekobylka

1966
Galia
Grand restaurant pana Septima
Zarabanda Bing Bing

1965
Celestina
Smolař
Ve službách papeže

1964
Il Vuoto
Le conseguenze
Nebožtíci
Un momento muy largo

1963
Můj strýček gangster

1962
La Guerra continua
La città prigioniera

1961
Odissea nuda
Pastasciutta nel deserto

1959
Ben-Hur

1957
Sait-on jamais…

1953
Les Gaîtés de la correctionnelle



Share this Post