Zemřel producent a režisér Claude Berri
Claude Berri zemřel v pondělí ve věku 74 let. Patřil k významným osobnostem francouzské kinematografie. Kromě postu režiséra zastával mezi léty 2004 a 2007 i funkci prezidenta Francouzské filmotéky. Již v roce 2006 ale utrpěl první mozkovou příhodu. Druhá jej postihla právě uplynulou sobotu; po ní byl převezen do nemocnice, kde po dvou dnech zemřel.
Berri (vlastním jménem Langmann) začínal u filmu počátkem 50. let jako herec, kde navázal mnohá přátelství se svými kolegy – což mu později, když přešel k produkci a režii, umožnilo snadno obsazovat své filmy. Hned jeho první dílo, krátkometrážní snímek Le Poulet (Kuře), získal Oscara.
V 60. letech proslul autobiografickým snímkem Pépe a Claude (1967) o židovském chlapci, který je poslán za války na venkov k antisemitskému dědečkovi a musí předstírat, že je katolík. Film úsměvně líčí sbližování hocha a dědečka, a nenásilně přitom demaskuje bezdůvodnost nenávisti. K jeho dalším úspěchům patří vztahová mozaika Miluji vás (1980) s Catherine Deneuvovou a v roce 1986 dvoudílná adaptace románu Marcela Pagnola Živá voda nazvaná Jean od Floretty a Manon od pramene, jež líčí osudový příběh dvou rodin na francouzském jihu z první poloviny 20. století.
Hrbatý výběrčí daní Jean (Gérard Depardieu) zdědí kousek půdy v malé provensálské vesnici. Věří, že to pro něj, jeho ženu a malou dceru znamená možnost dalšího začátku. V novém bydlišti se však místo štěstí začíná střetávat s nenávistí. Dva farmáři od něj chtějí pozemek levně získat a rozhodnou se ho pomalu, ale jistě ničit. Deset let po tragické smrti Jeana se život ve vesničce ustálil, má poklidný rytmus a působí idylicky. Farmář César pěstuje květiny a zavlažuje svůj pozemek vodou z pramene, který tenkrát nečestně získal. Je bezdětný, a tak domlouvá svému synovci, aby si našel nevěstu. Mladík se jednoho dne v horách zamiluje do tančící Manon, dcery zesnulého Jeana. Netuší, že dívka jako malá viděla, kdo za smrtí jejího otce stál nyní se rozhodla vrahům pomstít.
Claude Berri natáčel pilně celých pět dekád. V 90. letech je podepsán pod historickým velkofilmem Germinal podle románu Emila Zoly. V posledním deseti letech se mu dařilo méně se snímky Rozvrat, Posluhovačka a Jeden zůstává, jeden odchází. V roce 2007 stihl dokončit svůj poslední snímek, romanci Prostě spolu, v němž hrála hlavní roli Audrey Tatouová.
Berri byl nazýván kmotrem francouzského filmu zejména kvůli svému producentskému vlivu, který dokonce převyšoval i jeho věhlas režiséra. Jako producent byl zodpovědný například za Polanského Tess (1979), Milence Jeana-Jacquese Annauda (1992) či Královnu Margot Patrice Chéreaua z roku 1994; vesměs tedy adaptace významných literárních klasik. Spolupracoval i na filmu Miloše Formana Valmont (1989).
Tyto filmy by nejspíš nemohly vzniknout, pokud by nebyly fundovány komerčními hity. U nás je známý především Afričan (1983) s Phillipem Noiretem a Catherine Deneuvovou nebo první dva díly hraného Asterixe a Obelixe (1999, 2002).
Ještě loni Berri zaznamenal vůbec největší producentský úspěch s komedií Bienvenue chez les Ch’tis (Vítejte u Ch’tis), která se stala nejnavštěvovanějším francouzským filmem všech dob. Těžila bohužel z nepřenosné poetiky střetu Francouzů z odlišných částí země a je nepřeložitelná do jiného jazyka; nicméně Hollywood k ní už zakoupil práva na remake.