Alice Sapritch
29.7.1916 – Istanbul, Turecko
24.3.1990 (73 let) – Paříž, Francie
24.3.1990 (73 let) – Paříž, Francie
Na konci okupace se seznámila s Guillaumem Hanoteauem a v roce 1950 se za něj provdala. Manželé se rozvedli v roce 1972.
V roce 1950 debutovala ve filmu: natočila snímek Le Tampon du capiston, k němuž její manžel napsal scénář. Znovu se objevila ve filmu Zločin v bouři (Le Crime du Bouif, 1952) a poté po boku Yvese Montanda ve filmu První máj (Premier mai, 1958). Hrála řadu malých rolí ve filmech Clauda Autanta-Lary (Le Joueur, rovněž 1958), Roberta Hosseina (Les Scélérats, 1959), Gérarda Ouryho (La Menace, 1960), Jeana Cocteaua (Orfeova závěť, 1960) a Françoise Truffauta (Střílejte na pianistu, 1960), ale nedosáhla takové proslulosti, jak doufala.
V roce 1959 jí André Frank, který měl na starosti dramatické pořady v televizi, navrhl, aby se věnovala televizi. Tím začala její televizní kariéra, která jí přinesla úspěch a slávu a přiměla ji říci: „Můj život začíná teprve v televizi.“ Hrála v mnoha stejnojmenných televizních adaptacích: Tous ceux qui tombent, Mathilde, La Cousine Bette podle Balzaca, Destins podle Mauriaca (1965), La Bonifas podle Jacquese de Lacretelle (1968), Le Chevalier des Touches podle Julese Barbey d’Aurevilly (1966), Le Curé de village podle Balzaca (1968), Vipère au poing podle Hervé Bazina.
V roce 1971, ve svých pětapadesáti letech, konečně dosáhla úspěchu ve filmu, když na diváky zapůsobila jako duenna, která se snažila svést Yvese Montanda ve filmu Pošetilosti mocných, čtvrtém největším hitu Gérarda Ouryho. Soupeřila s Louisem de Funèsem (již ve filmu Na stromě) a Yvesem Montandem.
Přes tyto pozoruhodné výkony hrála v 70. letech řadu rolí v komediích označovaných jako „nanars“(film, který má tolik chyb, že se stává nechtěně směšným a komickým). V roce 1972 se připojila k týmu Michela Gérarda, mistra tohoto žánru, který ji doprovodil svým spoluscenáristou Vincentem Gauthierem a dvojicí Michel Galabru a Paul Préboist ve filmech Les Joyeux Lurons a Les Vacanciers v roce 1974.
Ve filmu Philippe Claira Le Führer en folie, v němž se o výsledku druhé světové války rozhoduje během fotbalového zápasu, hraje Evu Braunovou. Následovaly filmy Gross Paris režiséra Gillese Grangiera z roku 1973, Le Plumard en folie režiséra Jacquese Lemoina z roku 1974 a Drôles de zèbres, jediný film režiséra Guye Luxe. V tomto období však nadále hrála tragické role v divadle.
Koncem 70. let tento styl francouzské komedie opustila (s výjimkou filmu Adam a Eva z roku 1984) a na sklonku své kariéry získala zpět svou reputaci díky návratu k dramatickým rolím ve filmech, jako byly Sestry Brontëovy (1979) André Téchiného, nebo v televizi ve filmu Aféra Marie Besnardové (1986), za který obdržela cenu 7 d’or. Její poslední rolí byla Catherine de Médicis ve stejnojmenném televizním filmu vysílaném v roce 1989.
V roce 1975 natočila album (znovu vydané v roce 2003) a v roce 1986 singl Slowez-moi. Napsala několik autobiografických děl (Alice, Mes dîners en ville, Femme-public: ma vérité a Mémoires inachevés) a román (Un amour menacé 1973).
V 80. letech pravidelně vystupovala v pořadu Grosses Têtes, kde se stávala častým terčem posměšků svých kamarádů kvůli svému věku a kde nechávala zaznít své pulzující, smyslné T’occupe! Měla také velmi blízko k arménské komunitě a účastnila se mnoha setkání s diasporou.
Zemřela na rakovinu 24. března 1990 v 6. pařížském obvodu ve věku 73 let. Byla zpopelněna v krematoriu na hřbitově Père-Lachaise v Paříži a její popel byl rozptýlen v řece.
Bláznivá dovolená v Evropě
1984
Adam et Ève
1983
Un bon petit diable
1979
Sestry Brontëovy
1978
L’Horoscope
1977
Drôles de zèbres
1976
12 úkolů pro Asterixe
L’Arriviste
1974
Gross Paris
Le Führer en folie
Les guichets du Louvre
Letní hosté
1973
Běží, běží po předměstí
Domovník
L’Affaire Crazy Capo
Nejpomatenější rozum
Největší událost od chvíle, kdy člověk vstoupil na Měsíc
Sukničkář Colinot
1972
Veselí chlapíci
1971
Na stromě
Pošetilost mocných
1968
Le Démoniaque
La Fille d’en face
1967
Lamiel
1966
Qui êtes-vous Polly Maggoo?
1965
Les Deux orphelines
1961
La Menace
La fille aux yeux d’or
Radosti velkoměsta
1960
Les scélérats
Orfeova závěť
Střílejte na pianistu
1959
Les Tripes au soleil
1958
Hráč
V jediném dnu
1956
Si Paris nous était conté
1950
Le Tampon du Capiston
