Anne Fontaine

/ 15 července, 1959

15.7.1959 – Luxembourg, Lucembursko
Francouzská režisérka a scénáristka Anne-Fontaine Sibertin-Blanc část svého mládí prožila v Lisabonu, kde její otec Antoine Sibertin-Blanc působil jako učitel hudby a varhaník v katedrále. V pubertě odešla s rodinou do Paříže. Když zkoušela jako tanečnice u Josepha Russilla, Robert Hossein ji požádal, aby ztělesnila postavu Esmaraldy v jeho hudební show Notre-Dame de Paris, uvedené v Palais des Sports v Paříži v roce 1978. Robert Hossein ji také povzbudil, aby přijala umělecké jméno, takže se rozhodla že si bude říkat Anne Fontaine, prostě z jednoho svého křestního jména učinila příjmení. Hudební show byla úspěšná, a tak debutovala ve filmu jako herečka již v 80. letech. Objevila se v komediích, například Profesionálové (kde hrála roli společnice Patricka Bruela).
Poté v roce 1986 přešla k režii, když spolupracovala s Fabricem Luchinim na adaptaci hry Voyage au bout de la nuit podle románu Céline.
Svůj první celovečerní film režírovala v roce 1991 s názvem Les Histoires d’amour finissent mal… en général, v roce 1994 pak středometrážní film Augustin, ve kterém režírovala svého mladšího bratra Jeana-Chrétiena Sibertina-Blanca v roli atypické postavy Augustina Dos Santose. Znovu s ním pak spolupracovala při celovečerním filmu Augustin, král kung-fu (1999).
Žánr změnila v roce 1997 thrillerem Čistírna oděvů s Miou-Miou a Charlesem Berlingem, poměrně syrovým příběhem páru, otřeseného přepadením mladého muže. Tento film ji definitivně postavil do role režisérky.
V roce 2001 natočila film Jak jsem zabil svého otce s Michelem Bouquetem, Charlesem Berlingem a Natachou Régnier. Následovalo další trio hvězd v roce 2003 s dramatem Nathalie…, s Fanny Ardant, Emmanuelle BéartGérard Depardieu.
V roce 2005 uvedla romantický thriller V jeho rukou, kde exceluje dvojice Isabelle Carré – Benoît Poelvoorde. V následujícím roce uzavřela trilogii dobrodružství Augustina Dos Santose komedií Nouvelle Chance. V roce 2008 měla v komedii Dívka z Monaka (s Fabricem Luchinim, Roschdy Zemem a Louisem Bourgoinem v titulní roli) svou první filmovou roli. O rok později režírovala životopisný film Coco Chanel s Audrey Tautou v titulní roli. Točí thrillery, erotické příběhy, biografie, a odmítá zůstat v jednom kinematografickém žánru.
V roce 2011 se znovu sešla s Benoîtem Poelvoordem pro nekonvenční romanci Mon pire cauchemar. Poprvé také režíruje Isabelle Huppertovou.
V roce 2013 se dostala na mezinárodní scénu psychologickým thrillerem Adoration, natočený v Austrálii, s hollywoodskými hvězdami Naomi Watts a Robinem Wrightem v titulních rolích. Jde o adaptaci povídky Doris Lessing (Les ​​Grands-mères), kterou napsala společně s Christopherem Hamptonem.
V následujícím roce je uvedena do kin její netypická romance křížená s dramatickou komedií Gemma Bovery, kde opět postaví Fabrice Luchiniho proti atraktivní a nedosažitelné nymfě, tentokrát v podání britské herečky Gemmy Artertonové.
V roce 2015 se v historickém dramatu Nevinné (Agnus Dei) s Lou de Laâge v hlavní roli potýká s nelehkým tématem: film vypráví drama, která se odehrálo v roce 1945 v klášteře polských jeptišek, z nichž některé zůstaly samy těhotné poté, co byly znásilněny sovětskými vojáky na konci druhé světové války.
V roce 2017 se podepsala pod skromnější projekt Marvin, kde obnovila svoje podání hrdinek.
Po dvou letech opět režíruje Lou de Laâge v černé komedii Bílá jako padlý sníh. Herecké obsazení doplňují Isabelle Huppert, Charles Berling, Vincent Macaigne, Benoît Poelvoorde a Jonathan Cohen.
Poté natočila thriller Noční směna, s Virginií Efirou (která měla před devíti lety malou roli ve filmu Mon pire cauchemar) a Omarem Sy.
V roce 2021 se pustila do téma francouzské politiky komedií, ve které účinkují dva hlavní hrdinové, bývalí prezidenti republiky Nicolas (Jean Dujardin) a François (Grégory Gadebois). Komický aspekt jí nebrání evokovat věcná témata: diskreditaci politické třídy, vzestup Národního shromáždění, místo žen ve společnosti.
Anne Fontaine je vdaná za francouzského producenta Philippa Carcassonna.


2021
Présidents

2020
Noční směna

2019
Bílá jako padlý sníh

2017
Marvin

2016
Nevinné

2014
Gemma Bovery

2013
Adoration

2011
Mon pire cauchemar

2009
Coco Chanel

2008
Dívka z Monaka

2006
Nouvelle chance

2005
V jeho rukou

2003
Žena mého muže

2001
Comment j’ai tué mon père

1999
Augustin, král Kung-fu

1997
Čistírna oděvů

1995
Augustin

1993
Les Histoires d’amour finissent mal… en général

2021
Présidents

2020
Noční směna

2019
Bílá jako padlý sníh

2017
Marvin

2016
Nevinné

2014
Gemma Bovery

2013
Adoration

2011
Mon pire cauchemar

2009
Coco Chanel
Pokušení – původní scénář

2008
Dívka z Monaka

2006
Nouvelle chance

2005
V jeho rukou

2003
Žena mého muže

2001
Comment j’ai tué mon père

1999
Augustin, král Kung-fu

1997
Čistírna oděvů

1995
Augustin

1993
Les Histoires d’amour finissent mal… en général

1999
Pas de scandale

1985
P.R.O.F.S.

1981
Si ma gueule vous plaît…

1980
Něžné sestřenice



Share this Post