Anne Fontaine
[one-half-first]
[columns-container class="nahled"]
[one-fourth-first]
[/one-fourth-first]
[three-fourths]
[icon name="star-of-life" prefix="fas"] 15.7.1959 - Luxembourg, Lucembursko
[/three-fourths]
[/columns-container]
[tabs]
[tab title="Životopis"]
Francouzská režisérka a scénáristka Anne-Fontaine Sibertin-Blanc část svého mládí prožila v Lisabonu, kde její otec Antoine Sibertin-Blanc působil jako učitel hudby a varhaník v katedrále. V pubertě odešla s rodinou do Paříže. Když zkoušela jako tanečnice u Josepha Russilla, Robert Hossein ji požádal, aby ztělesnila postavu Esmaraldy v jeho hudební show Notre-Dame de Paris, uvedené v Palais des Sports v Paříži v roce 1978. Robert Hossein ji také povzbudil, aby přijala umělecké jméno, takže se rozhodla že si bude říkat Anne Fontaine, prostě z jednoho svého křestního jména učinila příjmení. Hudební show byla úspěšná, a tak debutovala ve filmu jako herečka již v 80. letech. Objevila se v komediích, například Profesionálové (kde hrála roli společnice Patricka Bruela).
Poté v roce 1986 přešla k režii, když spolupracovala s Fabricem Luchinim na adaptaci hry Voyage au bout de la nuit podle románu Céline.
Svůj první celovečerní film režírovala v roce 1991 s názvem Les Histoires d'amour finissent mal... en général, v roce 1994 pak středometrážní film Augustin, ve kterém režírovala svého mladšího bratra Jeana-Chrétiena Sibertina-Blanca v roli atypické postavy Augustina Dos Santose. Znovu s ním pak spolupracovala při celovečerním filmu Augustin, král kung-fu (1999).
Žánr změnila v roce 1997 thrillerem Čistírna oděvů s Miou-Miou a Charlesem Berlingem, poměrně syrovým příběhem páru, otřeseného přepadením mladého muže. Tento film ji definitivně postavil do role režisérky.
V roce 2001 natočila film Jak jsem zabil svého otce s Michelem Bouquetem, Charlesem Berlingem a Natachou Régnier. Následovalo další trio hvězd v roce 2003 s dramatem Nathalie..., s Fanny Ardant, Emmanuelle Béart a Gérard Depardieu.
V roce 2005 uvedla romantický thriller V jeho rukou, kde exceluje dvojice Isabelle Carré - Benoît Poelvoorde. V následujícím roce uzavřela trilogii dobrodružství Augustina Dos Santose komedií Nouvelle Chance. V roce 2008 měla v komedii Dívka z Monaka (s Fabricem Luchinim, Roschdy Zemem a Louisem Bourgoinem v titulní roli) svou první filmovou roli. O rok později režírovala životopisný film Coco Chanel s Audrey Tautou v titulní roli. Točí thrillery, erotické příběhy, biografie, a odmítá zůstat v jednom kinematografickém žánru.
V roce 2011 se znovu sešla s Benoîtem Poelvoordem pro nekonvenční romanci Mon pire cauchemar. Poprvé také režíruje Isabelle Huppertovou.
V roce 2013 se dostala na mezinárodní scénu psychologickým thrillerem Adoration, natočený v Austrálii, s hollywoodskými hvězdami Naomi Watts a Robinem Wrightem v titulních rolích. Jde o adaptaci povídky Doris Lessing (Les Grands-mères), kterou napsala společně s Christopherem Hamptonem.
V následujícím roce je uvedena do kin její netypická romance křížená s dramatickou komedií Gemma Bovery, kde opět postaví Fabrice Luchiniho proti atraktivní a nedosažitelné nymfě, tentokrát v podání britské herečky Gemmy Artertonové.
V roce 2015 se v historickém dramatu Nevinné (Agnus Dei) s Lou de Laâge v hlavní roli potýká s nelehkým tématem: film vypráví drama, která se odehrálo v roce 1945 v klášteře polských jeptišek, z nichž některé zůstaly samy těhotné poté, co byly znásilněny sovětskými vojáky na konci druhé světové války.
V roce 2017 se podepsala pod skromnější projekt Marvin, kde obnovila svoje podání hrdinek.
Po dvou letech opět režíruje Lou de Laâge v černé komedii Bílá jako padlý sníh. Herecké obsazení doplňují Isabelle Huppert, Charles Berling, Vincent Macaigne, Benoît Poelvoorde a Jonathan Cohen.
Poté natočila thriller Noční směna, s Virginií Efirou (která měla před devíti lety malou roli ve filmu Mon pire cauchemar) a Omarem Sy.
V roce 2021 se pustila do téma francouzské politiky komedií, ve které účinkují dva hlavní hrdinové, bývalí prezidenti republiky Nicolas (Jean Dujardin) a François (Grégory Gadebois). Komický aspekt jí nebrání evokovat věcná témata: diskreditaci politické třídy, vzestup Národního shromáždění, místo žen ve společnosti.
Anne Fontaine je vdaná za francouzského producenta Philippa Carcassonna.
[/tab]
[tab title="Režie"]
2021
Présidents
2020
Noční směna
2019
Bílá jako padlý sníh
2017
Marvin
2016
Nevinné
2014
Gemma Bovery
2013
Adoration
2011
Mon pire cauchemar
2009
Coco Chanel
2008
Dívka z Monaka
2006
Nouvelle chance
2005
V jeho rukou
2003
Žena mého muže
2001
Comment j'ai tué mon père
1999
Augustin, král Kung-fu
1997
Čistírna oděvů
1995
Augustin
1993
Les Histoires d'amour finissent mal... en général
[/tab]
[tab title="Scénáře"]
2021
Présidents
2020
Noční směna
2019
Bílá jako padlý sníh
2017
Marvin
2016
Nevinné
2014
Gemma Bovery
2013
Adoration
2011
Mon pire cauchemar
2009
Coco Chanel
Pokušení - původní scénář
2008
Dívka z Monaka
2006
Nouvelle chance
2005
V jeho rukou
2003
Žena mého muže
2001
Comment j'ai tué mon père
1999
Augustin, král Kung-fu
1997
Čistírna oděvů
1995
Augustin
1993
Les Histoires d'amour finissent mal... en général
[/tab]
[tab title="Filmové role"]
1999
Pas de scandale
1985
P.R.O.F.S.
1981
Si ma gueule vous plaît...
1980
Něžné sestřenice
[/tab]
[/tabs]
[/one-half-first]
[one-half]
[/one-half]