Vánoční teror vs. Sám doma
Američtí filmoví tvůrci čas od času sáhnou po nějakém tom "evropském" námětu, a snaží se ho převést na americké poměry, což se jim ne vždy podaří na jedničku. Vzpomeňme třeba remake francouzského filmu Den šakala (1973, režie Fred Zinnemann / 1997, režie Michael Caton-Jones), nebo rychlá předělávka Tři muži a nemluvně (1985, režie Coline Serreau / 1987, režie Leonard Nimoy), či hodně nepovedený Růžový panter (1963, režie Blake Edwards / 2006, režie Shawn Levy). Někdy ovšem stačí vzít základní nápad, námět, myšlenku, a udělat to po svém.
Pouhý rok předtím, než se Kevin McAllister v podání Macaulay Culkina bránil mokrým banditům ve filmovém hitu Sám doma, francouzský scenárista a režisér René Manzor přišel s málo známým filmem 36.15 code Père Noël (v anglicky a německy mluvících zemích byl název Deadly games, u nás Vánoční teror, nebo 3615 volejte Santovi).
Film vypráví o malém chlapci, který zůstal o Vánocích sám a po vzoru Ramba brání dům před vniknutím zlého Santa Clause. Tento film byl nedávno restaurován pod názvem Dial Code Santa Claus.
Na rozdíl od osamělého Kevina, který se bránil dvěma lupičům sám, s Thomasem zůstane na Štědrý den ještě milovaný a křehký dědeček Papy, když do jejich sídla vnikne psychopat převlečený za Santa Clause a začne je pronásledovat. Další rozdíl je v počtu mrtvol - Manzorův film nebyl nikdy zamýšlený jako rodinná podívaná, a tak v něm zemře násilnou smrtí několik lidí.
Nicméně ani tyto odlišnosti nebránily režiséru Manzorovi, aby veřejně prohlásil, že Sám doma je plagiát jeho filmu. Do jaké míry má režisér pravdu, ostatně můžete posoudit sami.