Yves Robert
Citát ze zdroje Tom Key dne 5. 11. 2022, 19:05[one-half-first]
[columns-container class="nahled"]
[one-fourth-first][/one-fourth-first]
[three-fourths]
[icon name="star-of-life" prefix="fas"] 21.6.1920 - Saumur, Francie
[icon name="cross" prefix="fas"] 10.5.2002 (81 let) - Paříž, Francie
[/three-fourths]
[/columns-container][tabs]
[tab title="Životopis"]
Tvůrce slavného Velkého blondýna začínal jako mechanik a typograf. V roce 1942 debutoval jako artista na varietní scéně v Lyonu, pak vystupoval v Paříži v pantomimách v různých kabaretech,později působil jako herec na divadlech, od roku 1948 také ve filmu. Vroce 1951 natočil krátký hraný film Les Bonnes manieres (Dobré mravy), a roku 1954 první dlouhý hraný film, veselohru Les Hommes ne pensent qu Ii ca (Muži myslí jen na to). Po další herecké účasti v četných filmech, mimo jiné také v Clairových "Velkých manévrech", zfilmoval veselohru z venkovského prostředí Nevídáno, neslýcháno (Ni vu, ni connu) s Louisem de Funesem. Pak převzal za onemocnělého Jacquesa Beckera režii satirické kriminální komedie Podepsán Arsen Lupin (Signé Arsene Lupin) s Robertem Lamoureuxem, také se pokusil o filmovou adaptaci Christophova románu z francouzského maloměstského prostředí La Pamille Penouillard (Rodina Fenouillardů), natočenou ve stylu starých novinových kreseb.
Společně se svou ženou, herečkou Daniellou Delormovou, zfilmoval román Louise Pergauda o soupeřeni děti ze dvou sousedních vesnic Knoflíková válka (La Guerre des boutons-1962), v němž sám sehrál jednu z hlavních roli. V roce 1964 natočil komedii o bláznivých příhodách sedmi spolužáků Les Copains (Kumpáni) podle Julesa Romainse, dále komedie o partě podvodníků Také velké bankovky mohou být falešné (Monnaie de singe-1966), příběh vesnického muže, který se po smrti své ženy nechce dát novým sňatkem zotročit Alexandre le Bienheureux (Alexandr Šťastný-1968) s Philippem Noiretem, Francoise Brionovou a Marlenou Jobertovou, zfilmoval také hru Marcela Aymého o zchudlém zámeckém pánovi Clérambard s Noiretem a Dany Carrelovou (1969), a konečně roku 1972 přišla na svět veselohra o dvou soupeřících agentech kontrašpionáže Velký blondýn s černou botou (Le Grand blond avec une chaussure noire) s Pierrem Richardem a Bernardem Blierem (která měla po dvou letech pokračování).
O rok později natočil komedii o zaneprázdněném záletném herci, jeho manželce a milence Buď zdráv, umělče! s Mastroiannim, Francoise Fabianovou a Carlou Gravinou. Následovaly komedie s Jeanem Rochefortem Slon to nesmírně mate, Všichni půjdem do ráje a Odvahu a Nohy na ramena. V roce 1990 pak převedl na filmové plátno knihu Marcela Pagnola Jak voní tymián pod názvem Tatínkova sláva (La Gloire de mon pére).
[/tab]
[tab title="Režie"]
1994
Plyšový medvídek1993
Zločin1991
Contre l'oubli
Netchaïev est de retour1989
Les Bois noirs1987
Bolest lásky
Samotář1985
Umírá se jen dvakrát1983
Dobrodruh1980
Tři muži na zabití1978
Motýl na rameni1977
Gang1975
Povídka o policajtovi1974
Borsalino a spol.1972
Un homme est mort1971
Hlavně v klidu!
Un peu de soleil dans l'eau froide1970
Borsalino1969
Bazén1966
Avec la peau des autres1965
Par un beau matin d'été1963
Rififi à Tokyo
Symphonie pour un massacre1960
Le Gigolo[/tab]
[tab title="Scénáře"]
1994
Plyšový medvídek1993
Zločin1991
Netchaïev est de retour1989
Les Bois noirs1987
Samotář1985
Umírá se jen dvakrát1983
Dobrodruh1980
Tři muži na zabití1975
Povídka o policajtovi1974
Borsalino a spol.1972
Un homme est mort - původní scénář1971
Hlavně v klidu!1970
Borsalino1966
L' Homme de Marrakech1965
Par un beau matin d'été1963
Rififi à Tokyo
Symphonie pour un massacre1960
Le Gigolo[/tab]
[tab title="Filmové role"]
1952
Le Trou normand[/tab]
[/tabs]
[one-half-first]
[columns-container class="nahled"]
[one-fourth-first][/one-fourth-first]
[three-fourths]
[icon name="star-of-life" prefix="fas"] 21.6.1920 - Saumur, Francie
[icon name="cross" prefix="fas"] 10.5.2002 (81 let) - Paříž, Francie
[/three-fourths]
[/columns-container]
[tabs]
[tab title="Životopis"]
Tvůrce slavného Velkého blondýna začínal jako mechanik a typograf. V roce 1942 debutoval jako artista na varietní scéně v Lyonu, pak vystupoval v Paříži v pantomimách v různých kabaretech,později působil jako herec na divadlech, od roku 1948 také ve filmu. Vroce 1951 natočil krátký hraný film Les Bonnes manieres (Dobré mravy), a roku 1954 první dlouhý hraný film, veselohru Les Hommes ne pensent qu Ii ca (Muži myslí jen na to). Po další herecké účasti v četných filmech, mimo jiné také v Clairových "Velkých manévrech", zfilmoval veselohru z venkovského prostředí Nevídáno, neslýcháno (Ni vu, ni connu) s Louisem de Funesem. Pak převzal za onemocnělého Jacquesa Beckera režii satirické kriminální komedie Podepsán Arsen Lupin (Signé Arsene Lupin) s Robertem Lamoureuxem, také se pokusil o filmovou adaptaci Christophova románu z francouzského maloměstského prostředí La Pamille Penouillard (Rodina Fenouillardů), natočenou ve stylu starých novinových kreseb.
Společně se svou ženou, herečkou Daniellou Delormovou, zfilmoval román Louise Pergauda o soupeřeni děti ze dvou sousedních vesnic Knoflíková válka (La Guerre des boutons-1962), v němž sám sehrál jednu z hlavních roli. V roce 1964 natočil komedii o bláznivých příhodách sedmi spolužáků Les Copains (Kumpáni) podle Julesa Romainse, dále komedie o partě podvodníků Také velké bankovky mohou být falešné (Monnaie de singe-1966), příběh vesnického muže, který se po smrti své ženy nechce dát novým sňatkem zotročit Alexandre le Bienheureux (Alexandr Šťastný-1968) s Philippem Noiretem, Francoise Brionovou a Marlenou Jobertovou, zfilmoval také hru Marcela Aymého o zchudlém zámeckém pánovi Clérambard s Noiretem a Dany Carrelovou (1969), a konečně roku 1972 přišla na svět veselohra o dvou soupeřících agentech kontrašpionáže Velký blondýn s černou botou (Le Grand blond avec une chaussure noire) s Pierrem Richardem a Bernardem Blierem (která měla po dvou letech pokračování).
O rok později natočil komedii o zaneprázdněném záletném herci, jeho manželce a milence Buď zdráv, umělče! s Mastroiannim, Francoise Fabianovou a Carlou Gravinou. Následovaly komedie s Jeanem Rochefortem Slon to nesmírně mate, Všichni půjdem do ráje a Odvahu a Nohy na ramena. V roce 1990 pak převedl na filmové plátno knihu Marcela Pagnola Jak voní tymián pod názvem Tatínkova sláva (La Gloire de mon pére).
[/tab]
[tab title="Režie"]
1994
Plyšový medvídek
1993
Zločin
1991
Contre l'oubli
Netchaïev est de retour
1989
Les Bois noirs
1987
Bolest lásky
Samotář
1985
Umírá se jen dvakrát
1983
Dobrodruh
1980
Tři muži na zabití
1978
Motýl na rameni
1977
Gang
1975
Povídka o policajtovi
1974
Borsalino a spol.
1972
Un homme est mort
1971
Hlavně v klidu!
Un peu de soleil dans l'eau froide
1970
Borsalino
1969
Bazén
1966
Avec la peau des autres
1965
Par un beau matin d'été
1963
Rififi à Tokyo
Symphonie pour un massacre
1960
Le Gigolo
[/tab]
[tab title="Scénáře"]
1994
Plyšový medvídek
1993
Zločin
1991
Netchaïev est de retour
1989
Les Bois noirs
1987
Samotář
1985
Umírá se jen dvakrát
1983
Dobrodruh
1980
Tři muži na zabití
1975
Povídka o policajtovi
1974
Borsalino a spol.
1972
Un homme est mort - původní scénář
1971
Hlavně v klidu!
1970
Borsalino
1966
L' Homme de Marrakech
1965
Par un beau matin d'été
1963
Rififi à Tokyo
Symphonie pour un massacre
1960
Le Gigolo
[/tab]
[tab title="Filmové role"]
1952
Le Trou normand
[/tab]
[/tabs]