Marie Laforet
2.11.2019 (80 let) – Genolier, Nyon, Švýcarsko
Její kariéra na filmovém plátně pokračovala v 60. letech s nezmenšeným úspěchem v obecně nadprůměrných produkcích, obvykle ve dvojici se zkušenými kasovními hvězdami: V Leviatanovi (1962), v dobrodružném snímku Krysa z Ameriky (1963) s Charlesem Aznavourem, ve francouzsko-italské romantické komedii Hon na muže (1964) s Jean-Paulem Belmondem (ten si ji pak vybral jako partnerku do úspěšných filmů Veselé Velikonoce, Mrchožrouti a Policajt nebo rošťák), v komedii Prachy a smůla (1965) s Jeanem-Claudem Brialym, v akčním thrilleru Clauda Chabrola Marie Chantal kontra dr. Kha (1965). V pozdějším období její kariéry se věnovala více televizním produkcím, ve kterých vytvářela zejména charakterní role. Byla pětkrát vdaná, první manžel byl režisér Jean-Gabriel Albicocco. Všechna její manželství skončila rozvodem.
Svět hudby často donutí nadějné hudebníky, aby nejdřív začínali jako herci. Marie Laforetová nebyla výjimkou. Její kariéra zpěvačky odstartovala nazpíváním veselé titulní písně pro hudební komedii Saint-Tropez Blues (1961), v níž si také zahrála. Poté se její repertoár rozrostl o romantické balady a popové hity jako Apres Toi Qui Sait, Un amour qui s’est eteint, Les vendanges de l’amour, Viens Viens a Tu Fait Semblant. Nahrála také úspěšné coververze písní Boba Dylana Blowin‘ in the Wind, Simona & Garfunkela The Sound of Silence a dokonce i hit rockové skupiny Rolling Stones Paint It Black (pod pseudonymy Marie Douceur a Marie Colère). V 70. letech Laforetová obohatila svůj repertoár o americkou a východoevropskou lidovou hudbu.
Navzdory trvalému uznání publika a vyprodaným koncertům nebyla Laforetová se svou hudební kariérou moc spokojená a překvapivě prohlásila: „Stydím se za to, že dělám to, co dělám: povrchní interpretaci popových písní.“ V roce 1978 přestala jezdit na turné (na pódia se vrátila až v roce 2005), usadila se v Ženevě, získala švýcarské občanství a otevřela si uměleckou galerii. Následující desetiletí se věnovala umění, psala písně a také svou knihu životopisných vzpomínek. Koncem 90. let se vrátila na jeviště v Théâtre Antoine a v pařížské Opéra Comique, kde ztvárnila operní divu Marii Callasovou ve hře Terrence McNallyho „Master Class“. V roce 2010 definitivně ukončila svou hereckou kariéru.
Les Bureaux de Dieu
2001
Le Syndrome de l’adhésif
2000
Jeux pour mourir
1997
C’est la tangente que je préfère
Playback
1996
Tykho Moon
1995
Ainsi soient-elles
Řekni mi své ano
1992
Tutti gli uomini di Sara
1990
Lakomec
Víra v násilí
1989
La Folle journée ou Le mariage de Figaro
1987
Fucking Fernand
Il est génial papy!
Sale destin
1985
Le Pactole
Tanga, Gardelův exil
1984
Mrchožrouti
Veselé Velikonoce
1982
Les Diplômés du dernier rang
Que les gros salaires levent le doigt!
1979
Policajt nebo rošťák
1972
Paleček a obr
1967
Jack of Diamonds
Třináctý rozmar
1965
Modrý Panter
Prachy a smůla
Vojandy
Marie Chantal contre dr.Kha
1964
Honba na muže
Honba za kytarami
1963
A cause, à cause d’une femme
Krysa z Ameriky
1962
Leviathan
1961
Amours célèbres
La fille aux yeux d’or
Saint Tropez Blues
1960
V plném slunci
Viens sur la montagne
1965
La Fleur sans nom
1967
Manchester et Liverpool
1968
Le Lit de Lola
Que calor la vida
1969
Le Vin de l’été
1970
Portrait
Récital (live)
1972
Ay tu me plais
1973
Pourquoi les Hommes pleurent?
1974
Noé
1976
La Vérité
1977
Il reviendra
1979
Moi je voyage
1993
Reconnaissances (Une Musique)
1998
Voyage au long cours (live)
