Albert Dupontel
Až do svých 20 let žil Albert Dupontel se svými rodiči v Conflans-Sainte-Honorine. Jeho otec je lékař a matka zubařka. Říká, že byl „vyhozen“ ze školky ve čtyřech a půl letech, ředitelka si stěžovala na jeho odmítání jakékoli disciplíny. Během základního vzdělání na škole Paul-Bert v Conflans cvičil gymnastiku a judo.
Po získání maturity v roce 1982 absolvoval čtyři roky lékařského studia na UFR medicíny na univerzitě v Paříži-Diderot. Jako praktikant na neurochirurgickém oddělení v nezajímavé pozici se nudil a často utíkal do kina. Poté se zapsal do divadelního kurzu v režii Yvese Pignota a absolvoval dvouleté studium (1986-1988) na National Theatre School of Chaillot pod vedením Antoina Viteze. V tomto období hrál malé role. Krátce byl žákem Ariane Mnouchkine, jejíž učení ho poznamenalo a posloužilo mu později v jeho kariéře.
V roce 1990 Albert Dupontel napsal Sales Histoires, sérii povídek pro Canal+ 8.
V témže roce v srpnu začal s divadelními představeními jako samostatný komik v Théâtre de poche Graslin v Nantes a zároveň natočil sérii reklam na Lada Samara. Pak si ho všiml Patrick Sébastien, který mu nabídl, aby udělal skeč do jeho televizního pořadu Sébastien c’est fou, díky čemuž se dostal do povědomí široké veřejnosti. Poté úspěšně vystupoval v mnoha pařížských sálech se svou show Sale Spectacle. V roce 1992 pokračoval vystoupením na Olympii s Sale Spectacle a dosáhl velkého úspěchu (zejména svými kultovními skeči Burt super-policajt, Les Pourris d’Or, La Pause nebo The Hard-Rocker).
Také v roce 1992 začal režírovat – první krátký film Désiré. Jako herec se objevil ve filmech jako Falešný hrdina nebo Chacun pour toi s Jean Yanne. Díky penězům vydělaným na svých představeních se pustil do režie a jeho první film Bernie (1996) měl velký úspěch. Film vzbudil nadšení mnoha osobností, jako Terry Jones a Terry Gilliam, nebo dokonce Robin Williams, který dokonce natočil malou parodii filmu pro sběratelskou edici DVD.
V roce 1999 režíroval The Creator, obklopený stále stejným týmem. Ve stejném roce mu Michel Deville nabídl svou první velkou vážnou roli v La Maladie de Sachs. Jeho interpretace je oceněna první nominací na Césara.
V letech 2001 až 2005 natočil Albert Dupontel několik filmů ročně v žánrech komedie a drama. V roce 2002 znovu vystoupil po schodech filmového festivalu v Cannes, aby obhájil svůj snímek Zvrácený: film byl kvůli svému násilí obklopen velkými kontroverzemi.
O rok později začal pracovat na svém třetím celovečerním filmu Locked Out. V roce 2004 se objevil v několika filmech, včetně Krvavý prachy a Příliš dlouhé zásnuby. Shánění financí na jeho třetí film je složité. V roce 2005 nakonec našel několik partnerů ve Francii. France 2 souhlasí s financováním filmu, ale chce jeho představení na DVD. Představení v Olympii a v divadle Tristana Bernarda proto vyšly už v roce 2005. V roce 2006 byl uveden film Locked Out, kde byl režisérem i hlavním hercem. Podařilo se mu natočit burleskní a bláznivý akční film, opět vzbudil obdiv Terryho Gilliama a Terryho Jonese, kteří se na filmu krátce podíleli.
Od roku 2006 do roku 2008 znásobil své účinkování na plátně se třemi filmy ročně. Měl hlavní role ve filmech Prezident, Odette Toulemonde, Chrysalis, Mezi nepřáteli a Deux jours à tuer, za kterou byl opět nominován na Césara v kategorii nejlepší herec.
V roce 2009 režíroval Albert Dupontel Le Vilain, legrační bajku, která umožnila herečce Catherine Frot vytvořit kompozici starší osoby. Film byl úspěšný (téměř milion diváků) a umožnil Dupontelovi oznámit nový opus pro rok 2011.
Mezitím účinkoval pro Bertranda Bliera ve filmu Zvonění ledu (2010) s Jeanem Dujardinem jako partnerem.
V říjnu 2012 začíná natáčet svůj nový film 9 mois ferme, komedii o podivném vztahu mezi vězněm (hraje ho Dupontel) a těhotnou soudkyní (Sandrine Kiberlain, která za tuto roli získala Césara pro nejlepší herečku. Film navštívilo více než 2 miliony diváků, přičemž byl dobře přijat i tiskem. Režisér dokonce obdržel Césara za nejlepší původní scénář.
V roce 2017 pokračoval filmem Na shledanou tam nahoře, adaptací stejnojmenného románu Pierra Lemaitreho, který získal Goncourtovu cenu 2013. Film natočený pomocí několika kreativních technik, včetně kolorimetrie, po dvou týdnech překročil hranici jednoho milionu diváků v kinech a nový pohled na první světovou válku. Na konci promítání zaznamenal více než dva miliony diváků, čímž se stala jeho největším úspěchem (těsně před 9 mois ferme). Dupontel za tento film získal Cesary za nejlepší režii a za nejlepší adaptaci (s Pierrem Lemaîtrem) v roce 2018.
Jeho další počin Sbohem blbci! vyšel v říjnu 2020, během druhé vlny pandemie Covid-19, kdy zákaz vycházení bránil otevření kin ve večerních hodinách. Film získal poměrně pozitivní recenze, dosáhl nejlepšího startu pro francouzský film v roce 2020, když v prvním týdnu překročil 600 000 diváků. Film byl velkým vítězem ceremoniálu César v roce 2021 – vyhrál 7 cen včetně nejlepší režie, nejlepšího filmu a nejlepšího scénáře. Film se znovu objeví v kinech v květnu 2021. Stejně jako v říjnu 2020 má silný začátek navzdory přísným omezením kin. Na konci promítání zaznamenal Adieu les cons více než dva miliony diváků.
Second tour
2020
Sbohem, blbci!
2019
Irréversible – Inversion Intégrale
2017
Na shledanou tam nahoře
2016
První, poslední
2015
En équilibre
2013
9 mois ferme
2012
Velký večer
2011
La Brindille
Nebezpečná kořist
2010
Zvonění ledu
2009
Gauner
2008
Deux jours à tuer
Louise-Michel
Paříž
2007
Chrysalis
Mezi nepřáteli
Zkáza zámku Herm
2006
Avida
Odette Toulemondeová
Prezident
Sedadla v parteru
Úplně mimo
2004
Krvavý prachy
Příliš dlouhé zásnuby
2003
Le Correcteur
2002
Monika
Petites Misères
Zvrácený
2001
L’Origine du monde
2000
Herci
1999
Du bleu jusqu’en Amérique
La Maladie de Sachs
Le créateur
1998
Serial Lover: Vraždí z lásky
1996
Bernie
Falešný hrdina
1994
Giorgino
1993
Chacun pour toi
1989
La Bande des quatre
1988
Encore
Second tour
2020
Sbohem, blbci!
2017
Na shledanou tam nahoře
2013
9 mois ferme
2009
Gauner
2006
Úplně mimo
1999
Le créateur
1996
Bernie
Second tour
2020
Sbohem, blbci!
2017
Na shledanou tam nahoře
2013
9 mois ferme
1999
Le créateur
1996
Bernie